Bitva o Eger

města odrazil István Dobó
Po svém vítězství byl obviněn z překročení

čerpání denních limitů zásob (!)
Poté obviněn z vlastizrady, rok ve vězení
Proč byl obviněn?
Maďarská elita se dohodla s Turky na ústupcích výměnou za zachování alespoň části majetku a vlivu
Dobó ukázal, že turecká armáda je k poražení a že je nutné se opřít o prosté lidi
Stal se tudíž nebezpečím pro vládnoucí elitu – vstoupil do vyššího levelu mocenské hry

projektu 12
Přínos účastníka A = 6, účastníka B = 4,

účastníka C = 2
2 hráči mohou uzavřít koalici a dohodnout se na redistribuci výplat
Jací dva hráči se pravděpodobně spojí?

mohou si nejvíce polepšit a rozdělit se o přínos hráče

A
Toto je matematický důkaz proč často dochází ke spiknutí průměrných a podprůměrných proti těm nejlepším
Prostor pro vyjednávání formou podbízení
Vede v případě úplné racionality k vytvoření Nashovy rovnováhy

ceny, dělníkům práce, stabilitu příjmů pro střední vrstvy, ochrana před

socialismem atd.
Hlavní cíl: maximální posílení strany
NSDAP – Volkspartei, nejvíce peněz ze stranických příspěvků, napojení na zemědělské ve vých. a sev. oblastech Německa (spojení s průmyslníky až mnohem později)

těžké krizi, díky intervenci státu dokázal zázračně snížit nezaměstnanost, nastartovat

hosp. boom, platit široký sociální systém, nacistické Německo vzorem pro celý svět, všeobecná obnova prosperity a povznesení životní úrovně
Vzorem pro okolní svět bojující s krizí
Počátek západoněmeckého hospodářského zázraku?
Otázka – kdy začala konjunktura – podzim 1932!

září 1934 – tzv. program Zimní pomoci – dary a

charita
Stát financuje sociální programy vzniklé na konci Výmarské republiky – tzv. První a Druhý Reinhardův program – veřejné práce - hl. osoba Günter Gerek
Vláda poskytla do konce roku 1933 na vytváření nových pracovních míst přes pět miliard marek. Z toho přibližně 3,5 miliardy bylo skutečně utraceno do začátku roku 1936
Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (NSV) - V roce 1939 měla NSV 17 milionů členů – pod ní fungovalo v roce 1939 8 000 jeslí a mateřských škol, provozovala rekreační střediska pro matky, poskytovala mimořádné příděly potravin početnějším rodinám
Nacisté snižují státní výdaje na sociální oblast – vše platí sami Němci – z platu, ve formě příspěvků, „nucené“ dobrovolnosti
Napomáhá také rozvoj zbrojního průmyslu a přemístění žen opět do domácnosti

zároveň zákaz stávek a kolektivního vyjednávání – vytlačení odborů
Zavedeno přídělové

hospodářství – na potraviny, ošacení, palivo
Zahraniční obchod – s řadou zemí – bartelový obchod – Německo měnilo průmyslové zboží za potraviny a suroviny
Nacisté posilují kartely, monopoly, ale zachovali soukr. Vlastnictví – zejm. na venkově, ale vlastník si nemohl rozhodnout pro koho bude vyrábět, ani za jakou cenu
Plánování – dva 4-leté plány (1933-36), (1937-40)
Prioritou – zbrojení – budování letectva, loďtsva, pozemní armády

podporu režimu
Symbolem – „lidové auto“ – Volkswagen – první vyrobeno

v roce 1937 (Ferdinand Porsche) – sériová výroba nezačne – firma přeměna na zbrojní průmysl, boom až po roce 1945
Rádiový přijímač
Masová turistika
Plánování volného času
Sociální jistoty – pouze pro Němce
Nepodaří se vytvořit masovou konzumní společnost – není prioritou
Němců stačí zajištění existenčních potřeb

jeden z největších majetkových přesunů v novější evropské historii - spojeno s hospodářskou

devastací evropských židů a jejich existenčních možností
na hospodářském zničení Židů se podíleli jak regionální „župní hospodářští poradci“ NSDAP, starostové, landráti a městské správy, tak i průmyslové a obchodní komory a odborné skupiny
Židovský majetek – především podniky a pozemky – byl většinou kupován hluboce pod cenou
vyvlastňování židovského majetku postupovalo tak dynamicky i proto, že poskytlo nesčetným osobám, které z něho těžili, příležitost spojit naplnění ideologických záměrů nacistického vedení s vlastními hmotnými zájmy
Účast bankovního sektoru, finanční byrokracie
Loupež žid. kulturního dědictví – knihy, obrazy, koberce, nábytek, hudební nástroje

navýšení státních výdajů, až 1/3 HDP
Obrovský státní dluh – maskován

falšováním účetnictví
Obrovská inflace – rozklad státních financí
Zvyšování daní – 1933-39 – 3x
Arizace – zestátnění židovského majetku (do 1939 více než 60 000 žid. podniků)
Protekcionistická politika
Víra, že válečné úspěchy zaplatí úspěšná válka
Ekonomická situace dělnických mas odkázaných na mzdu v letech 1933-39 nijak markantně nezlepšila. Nominální hodinová mzda činila v roce 1933 jen 97% mzdy z roku 1932, přičemž její původní výše nedosáhla ani v roce 1939.. Moderní odhady kladou průměrné výše mezd v průmyslu až do roku 1937 pod úrpveň roku 1928 (což byl mimořádně dobrý rok). Teprve v roce 1939 vzrostla průměrná mzda na úroveň 108% v porovnání s uvedeným rokem 1928 – lidé brali méně než před krizí

bankéř z VR
Cílená inflace
Výzkumný ústav metalurgický založený čtyřmi velkými společnostmi

s kapitálem milion říšských marek byl oprávněn vydávat „mefo směnky“, za jejichž splatnost ručil stát a které byly kryty Říšskou bankou
Právě těmito směnkami bylo v letech 1934-36 hrazeno 50% armádních nákupů. Jelikož Říšská banka kryla směnky tištěnými penězi, vzrostl počet bankovek v oběhu do konce března 1938 na šest milionů. Do stejného data bylo utraceno asi 12 milionů „mefo směnek“
Schacht se však už obával inflančního dopadu a v roce 1937 vydávání směnek zakázal. Místo nich se pak používaly daňové poukázky bezúročné státní dluhopisy

Židů
Němci chápou období 1933-39 jako období klidu, normality
Nemusejí řešit existenční

problémy
Sdílejí s nacisty touhu po obnovení silného Německa
Vidí osobní výhody z dobrovolné kolaborace – dobré místo, plat, možnost získat část židovského majetku
Antisemitismus státní politikou

období Výmarské republiky – hl. Schacht
Sleduje trendy, které se prosadily

i ve zbytku světa
Nacisté chváleni v celé Evropě (Keynes)
Proměna přichází po roce 1937 – zbrojní průmysl, větší důraz na nacistické cíle
Nezvyšuje životní úroveň Němců, ale dalo jistotu
Nelze hodnotit terminologií sociální, liberální, konzervativní

zbraně, rozhlas
Prosazují technické obory (lépe slouží válce) na úkor humanitních

oborů (spojení s pseudovědou – rasistická teorie)
Na straně druhé radikálně nezmění strukturu německé společnosti, spíše konzervativní model
Racionalizace výroby jde velmi pomalu, spíše prodlužování pracovní doby
Aktivismus spíše předstíraný
Co je moderního na arizaci, holocaustu, nuceně nasazených, vězních, prodlužování pracovní doby, snížení mezd?

v oblasti plánování v hospodářství, výstavby, úprav prostorů, infrastruktury; 2) ideový základ

představ o budoucím vývoji společnosti – zde např. i otázka konečného řešení, totalitní velkoplánování, použití násilí a destrukce
Počátek masového plánování – I. světová válka a meziválečné období – doprovázeno rozmachem tzv. taylorizace, racionalizace a vědeckého managementu podle americké předobrazu
Po krizi 1929-1933 - efektivní plánovací metody a keynesianismus jako „otázky přežití“; plánování v ekonomické oblasti, v oblasti pracovního tru, sociální politiky, plánocání prostoru, výzkumu, vzdělání
Plánování se spojovalo s technizací a modernizací a optimismem v „lepší budoucnost“

1945
Především proti krizím
Středně a dlouhodobé plánování (10-15 let)
Plánuje se na

několika úrovních (vláda, ministerstva, podniky – vlastní odpovědnost)
Pluralita názorů
Zachováno pravidlo nabídky a poptávky

Patří ke komunistické ideologii
Víra v lepší budoucnost – totalitní jednání
Klíčová centrální instituce – Státní plánovací komise
Klíčové slovo – Ústřední výbor strany
Pětiletky
Neefektivní, chybí informace z trhu

hegemonem – surovinová, hl. energetická závislost
Hl. posláním RVHP bylo spojit

síly SSSR a jeho satelitů proti ekonomické síle Západu a stát se v soběstačným prostorem
RVHP koordinovala vzájemný obchod členských zemí a hospodářskou pomoc.
Až od šedesátých let byla snaha zvýšit míru integrace hospodářství
Pro průmyslové země (Československo, NDR) nebyla RVHP přínosem
Pro Moskvu nebyla RVHP prioritou, obrovský rozdíl mezi SSSR a satelity
Hl. cíl Moskvy – spíše politický – mělo sloužit k prohloubení závislosti na Moskvě a zabránit obchodování se Západem

viděli ekonomové budoucnost v prohlubení tržní reformy x normalizace – utužení

centrálně-plánované ekonomiky – byly vytlačeny veškeré tržní elementy a i nevelké možnosti pro individuální podnikání
Na rozdíl od většiny socialistických zemí, které připouštěly doplňkový soukromý sektor (obvykle v rozsahu přibližně 5% pracovních sil), ČSSR se vrátilo k totální socializaci, k starým preferencím těžkého průmyslu a hornictví
zásadní deficit – nedostatek odborníků důsledek čistek – managementy probrané prověrkami se obávaly rizika iniciativ natolik, že se nedařilo ani výnosným technickým inovacím – vniveč tak přišla řada tehdejších vynálezů, jako například gelové čočky, nové tkalcovské techniky apod.

do ČSSR převzat Brežněvovský recept „reálného“, tj. konzumního socialismu: důraz

na zvýšení sociálních jistot, sice preference některých skupin – horníků, ale mělo se týkat např. i důchodců či mladých rodin s dětmi, klíčová 1976 důchodová reforma
V případě rodin s dětmi hrály roli i demografické předpovědi: proto podpora mladých rodin, novorozenecký boom – byl zaveden mateřský příspěvek, zvýšili se porodní podpory a přídavky na děti a začaly novomanželské půjčky s nízkými úroky
V pol. 70. let vrchol bytové výstavby (ročně kolem 90 tisíc), především menších bytů na sídlištích
první pol. 70. let – relativně úspěšné nobdobí, v letech 1971-1975 se peněžní příjmy obyvatelstva zvýšily o 30% a osobní spotřeba o 27%
podpora automobilismu – ČSSR na špičce socialistického bloku, 1971 auto každý 17 občan, 1979 každý osmý, také boom chataření: 1969 měli občané 128 tisíc chat, 1973 160 tisíc, 1981 už skoro 250 000 – melouchy, šedá ekonomika atd…

sféry na 600 tisíc plných úvazků
Začala vznikat zbohatlická vrstva –

bylo prý až 30 milionářů (milion velkým jměním) – různí šéfové socialistických podniků, veksláci, populární umělci, prominentní funkcionáři, kteří se obohacovali různými protekcemi, levným nákupem zabaveného emigrantům atd.
Oficiálně zakázáno (v okolním státech jinak), hl. problém – celé ilegální
Proto sféra spekulací, protekcionářství, podvodů a nelegálních praktik, daňových úniků, devastace podnikatelské kultury

produktivita práce, nízká odbornost na všech pozicích
Nesnižuje se surovinová a

energetická závislost na SSSR
Spíše orientace na zvyšování těžby hnědého uhlí, projekt vodního díla Gabčíkovo-Nagymáros a atomovou energii (Dukovany, Jaslovské Bohunice – Slovensko), největší investice za normalizace pět severočeských hnědouhelných velkoelektráren – všechny bez odsíření a tudíž s ekologicky katastrofálními následky
Právě v 70. a 80. letech nám utekl Západ nejvíce
Opožďování ve spotřebním průmyslu, službách

po roce 1945 - obnova poválečného Československa rychlejší a předválečné

úrovně bylo dosaženo již v roce 1948, zatímco u Rakouska až v roce 1950
ve srovnání se Švýcarskem činil v roce 1948 národní důchod na hlavu v Rakousku 35,6% a v Československu 44,2%, ale v roce 1990 v Rakousku již 79,2% a v Československu 38,5%
V roce 1990 činil HDP Československa 50,4% úrovně Rakouska, zatímco v meziválečné době přibližně stejné
Ekonomická výkonnost ČSSR byla v roce 1989 na úrovni 72% průměru EU, 70% úrovně Německa a 48% úrovně USA
Klíčové zaostávání – období normalizace