Mezinárodní obchod a ekonomie

jen hrou s nenulovým součtem?
Absolutní výhoda – člověk (firma, země)

je v něčem lepší než druhý člověk
Důsledek – specializace a směna v mezinárodních obchodě
Komparativní (relativní) výhoda – zemědělství, dovednost, zručnost, levná pracovní síla atd…
Specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál, práce nebo jiné výrobní faktory
Svoboda mezinárodního obchodu zvětšuje možnosti pro mezinárodní specializaci, prospěch všem x protekcionismus

výrobními faktory – dostatek pracovní síly, levná pracovní síla, dostatek

technologií
Země s relativní hojností kapitálu – komparativní výhody u výrobků relativně náročných na kapitál
Země s relativně hojností práce – komparativní výhody u výrobků relativně náročných na práci
Země s relativní hojností přírodních zdrojů – výhody v komoditách náročných na tyto přírodní zdroje
Vláda, která nerespektuje komparativní výhody – škodí
V tržním mechanismu – i ta nejslabší země se může specializovat a výhodně směňovat

jedné země, prodáván na dražším trhu jiné země
Ekonomická kalkulace –

dovoz řeckých brambor – ustálí se stejná cena na obou trzích (23Kč/kg), předtím ČR (30kč/kg), Řecko (20Kč/kg)
Náklady – přesun výroby z dražší země do levnější
Užitek – efektivní, zvyšuje celkový užitek z brambor
Uvalení dovozního cla nebo dovozní kvóty snižuje čistý efekt z dovozu zboží (zvyšuje transakční náklady)
Vláda dělá pod tlakem domácích výrobců – bojí se konkurence
Vláda preferuje zájem menšiny na úkor většiny (spotřebitelů)

výrobce – roste nezaměstnanost x ztracená místa v odvětvích se

zahr.konkurencí jsou kompenzována v odvětvích, které mohou expandovat díky levným vývozům
Mýtus rovné konkurence – oko za oko – vysoká cla jedné země máme vyrovnat také vysokými cly x ale země, která zavádějí cla poškozují především sebe sama
Mýtus mladých/nových odvětví – ochrana státu vůči novým průmyslovým odvětvím, které ještě nemají dostatečnou kvalitu, ale bez konkurence nelze dosáhnout odpovídající kvality
Cla vyhovují výrobcům, nikoli spotřebitelům – spojení výrobců a státních úředníků

manažerů stejné?
Pán odjede na cesty – pověří správce, aby vedl

hospodářství, ten je líný, o nic se nestará – po návratu, hospodářství v dezolátním stavu, ale správce tvrdí, že on za to nemůže, vinu nese počasí, líní podřízení, lakotní obchodníci, kteří tlačili ceny obilí dolů atd. – pán nedokáže určit, kdo je viník…
Sportovní klub a trenér – co je dobré pro trenéra? Dobré vztahy s hráči, měkké tréninky, při neúspěchu – málo talentů, mužstvo na víc nemá atd…
Ale není to tak… trh s trenéry – každý prodává sám sebe, trh se správci
Zájem trenéra je totožný se zájmy sportovního klubu – vysoká tržní hodnota, která se odvíjí od úspěchů mužstva/dělníků, motivace atd.

eur, pro své potřeby na nejbližší dva roky…
Tamní banky se

potýkají s obrovským odlivem peněz, ukrajinský stát nemůže spoléhat na své zdroje ani na penze slíbené z Moskvy.
Z 15 miliard dolarů získal Kyjev jen zhruba pětinu a stěží lze čekat, že aktuálně kromě vojáků putují z Ruska na Ukrajinu i peníze.
Ukrajinský stát asi v nejbližším období přestane platit důchodcům a státním zaměstnancům, je možný další rozpad země bez přítomnosti jediného ruského vojáka
Kdo půjčí? EU? Co za to?
Vliv oligarchů, radikálů, extremistů
Problém orientace hospodářství – závislost na Rusku, uhlí

Stream pod hladinou Baltu. Jeho kapacita bude v první fázi až

30 miliard metrů krychlových ročně. Na pevninu vystupuje v německém Greifswaldu a je propojen systémem Opal a Gazela s Českem
Druhý plynovod, jdoucí mimo Ukrajinu do Evropy, je polský systém Jamal, jehož kapacita je mezi 12-18 miliardami kubíků ročně. Ve Frankfurtu nad Odrou přechází do Německa.
Třetí plynovod je Blue Flame, dodávající ruský plyn do Turecka pod hladinou Černého moře.
Čtvrtou cestou je zásobovací plynovod pro Finsko. Maximální přepravní kapacita plynovodů pro exportu ruského plynu do Evropy, při vyloučení dodávek přes Ukrajinu zhruba 45 miliard metrů krychlových ročně.

a nelze je dále využít pro zásobování Balkánu nebo Skandinávie.

Ruský export do Evropy, s vyloučením Turecka a Finska představuje 103 miliard metrů krychlových plynu ročně.
V případě zastavení dodávek přes Ukrajinu, klesne ruský export na 46%
Jak se to dotkne zemí v Evropě? A) země, které to prakticky nepocítí, nebo jen málo: Česko, většina zemí západní Evropy a jižní Evropy, Turecko a Finsko; B) země, jichž se to dotkne částečně a budou nuceny hledat alternativní řešení: Slovensko. Polsko, Maďarsko, Slovinsko; C) vážné následky – Balkán – Bulharsko, Rumunsko, Řecko a pochopitelně Ukrajina

soudní spory, mezinárodní arbitráže, závisí chod ruské ekonomiky…
Otázka ruské

plynové politiky – krajně nezodpovědné – nepočítá s tím, že by export plynu kapitalizovala v rozvoji vlastní hospodářské infrastruktury, doktrína ropy a plynu, plus imperiální tendence
EU se může hledat alternativy k Rusku - na východním pobřeží USA buduje rozsáhlá infrastruktura stanic na zkapalňování zemního plynu těženého z břidlic a připravuje se rozsáhlý export
Oproti ruskému je americký za poloviční až třetinou cenu. Rusku tak hrozí, že jeho současný v průměru čtvrtinový podíl na importu plynu pro EU klesne během několika málo let na poloviční hodnotu

především Čína, kde je připravován plynovod s exportní kapacitou až 80

miliard metrů krychlových plynu ročně
Roční spotřeba plynu v Číně je zhruba 150 miliarda metrů krychlových, což je 37% spotřeby v EU. Dovoz převyšuje 40 miliard metrů krychlových
Vlastní „klasické“ zásoby jsou v Číně odhadovány na 3,1 bilionu metrů krychlových. Ale Čína disponuje i největšími světovými zásobami břidlicového plynu, navíc čínská ekonomika je závislá na těžbě vlastního uhlí
Jakkoli dnes dosahují importní závislost Číny na dodávkách plynu úrovně nižší než 30% (pro srovnání: EU vykazuje importní závislost přes 83%), neznamená to, že je zde neomezený exportní potenciál pro Gazprom…

Asie – Jižní Korea a Japonsko. Podmínkou je výstavba terminálů

pro zkapalnění plynu na Dálném východě.
Problémem je však požadovaná cena, která se moc neliší od té evropské – příliš drahé, konkurence USA
Ruský zemní plyn je stále méně konkurenceschopný. Ceny, za něž je pořizován, vedou k volbě alternativnch dodavatelů – ať již ze Spojených států, tak i ze Středního východu, či z Afriky.
Dlouhodobé kontrakty s Gazpromem se tak pro evropský trh stávají čím dál větší ekonomickou zátěží a jejich další životnost se jeví jako omezená. Změna geografických priorit ruské strategie v exportu plynu je zřetelná, ale objemově limitovaná.