Globální krize 2008

a globální
Mají různé příčiny – neznamená chybu celého systému
Jedna z

hl. otázek pro ekonomy – předpovědět, kdy krize přijde, či jak se jí vyhnout
Také hl. téma pro kritiky kapitalismu – idea světa bez krizí
Výzva pro stát – on má být garantem světa bez krizí
Krize positivem? Oddělí dobré od špatného, nastartuje novou konjunkturu, položí základy nových směrům, technologiím, přístupům, nové šance pro podnikatele, služby ad.
od 1870 od 148 krizí, nejméně 10% pokles HDP, a 87 krizí, kdy srovnatelně klesla také spotřeba, což naznačuje, že došlo k finanční pohromě kolem 3,6% ročně

krize
2) ta přerostla v bankovní krizi, která postihla z větší části USA,

Irsko, Británii, Německo a některé další země, jejichž banky s oblibou investovaly do toxických aktiv, aniž by rozuměly jejich problematice. Obavy bank z rizika protistrany vedly ke zhroucení mezibankovního trhu a také k výraznému omezení nově poskytovaných úvěrů
Z toho 3) hospodářská recese
4) podzim 2009 – Řecko – státní dluh, podobně také Irsko, Portugalsko a Španělsko
5) panika v EU – záchranné balíčky, ale nikam to nevede Z toho krize 5) horší než všechny předchozí – samotná velikost krize znamená, že záchranné balíčky jsou k ničemu, neboť je nemá kdo naplnit

ekonomické recesi udržoval krátkodobé sazby na extrémně nízké úrovni
Amer. ekonomiku

vytáhl nebývale silný stavební boom. Ten byl způsobem levnými a dostupnými hypotékami. Na vlastní bydlení „dosáhl“ prakticky kdokoli, včetně lidí s nízkými a nestabilními příjmy, kteří by za normálních okolností bydleli v podnájmu
Z velké čísti se jednalo o imigranty z Latinské Ameriky, legální i nelegální. Většina není schopna splácet
Důvody: méně vzdělaní lidé, kteří neuměli přečíst a pochopit detaily smlouvy psané drobným písmem, nebo těm detailům nerozuměli, také chabá znalost angličtiny, nevybíravé praktiky realitních agentů (ceny nemovitostí jen porostou, vysoké splátky nejsou problém)

nárůst nesplacených dluhů - hypoték, dostal ji každý
i poměrně chudé

rodiny v USA si mohly pořídit dům na často složitou půjčku nebo hypotéku, které byly (bez jejich vědomí) svázány do balíčku s jinými, podobnými půjčkami, přebaleny jako zajištěné dluhové obligace a banky v New Yorku a Londýně je prodaly např. německým regionálním bankám a norským komunálním orgánům, které se tak staly skutečnými hypotečními věřiteli
Zároveň chování ratingových agentur – stále vysoké hodnocení – AAA, když ale původním hypotékám vypršelo jednoleté či dvouleté „ukázkové“ období a přešly na vyšší úrokovou sazbu dlužníci přestali splácet
Bublina praskla – ceny domů a bytů začala rychle klesat… počátek krize

1971 pád Bretton-Woodského systému, 1973 ropný šok; druhý ropný šok

1979 spojený s vysokou politikou úroků centrálních bank, evropská měnová krize 1993, asijská krize 1997 atd.
Také to nejsou malé krize – např. ropný šok 1973 ovlivnil celé generace (Římský klub „Limity růstu“) – ale pak přichází růst
Rok 2008 výsledkem globální ekonomiky, spojení několika krizí dohromady, dopad na celý svět (není lokální krize)
Mohutná reakce veřejnosti, srovnání s VHK

bez kontroly žadatele, vysoké procento rizikových hypoték
Casino-kapitalismus – bankéři a

manažeři vědomě přeceňují rizika s tím, že zisk bude vždy větší - Bernard Madoff
Špatná politika státu – silný intervencionismus, regulace, špatná politika centrálních bank
Špatné chování spotřebitelů – život na dluh, leasingová horečka
Bankovní krize – pád Lehman Brothers
Otřes nejen v USA, ale i v Evropě

jedním z nejhlavnějších
Vysoké zadlužení státu – hl. v Evropě: sociální

výdaje, nedostatečné reformy, opatrná politika politických stran, falšování oficiálních statistik
Evropa – několik států zažilo státní bankrot, či stojí krátce před ním – Maďarsko, Řecko, Irsko, Itálie, Španělsko
Chybí konkrétní odpovědnost i snaha provést klíčové reformy
Otázka solidarity ostatních států – je na místě pomáhat?

od ledna 2002
Ofic.platidlem v 17 z 27 států EU
Jednostranně bez

dohody s EU – eurem se platí také v Andořře, Černé Hoře a Kosovu
Symbolem evrop.integrace

politika (Řecko); rozdíly ve výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomik, díky nízkým

úrokům ECB past realitního boomu (Irsko a Španělsko)
Řecko – duben 2010 - první zemí eurozóny, která požádala o financování ze zdrojů EU a MMF
Podobný krok Irsko (listopad 2010) a Portugalsko (duben 2011)
Nedůvěra finančních trhů - řecké a portugalské dluhopisy se propadly z kategorie investičního stupně do stupně spekulativního
Extrémně zadlužené - Španělsko, Itálie a Belgie

akciová společnost se sídlem v Lucemburku, která jménem celé eurozóny

smí půjčovat úvěry a záruky vládám, jež se nedostanou k penězům na otevřených trzích
Březen 2011 – Evropský stabilizační mechanismus, jež má v letech 2013-2017 nahradit EFSF
Srpen 2011 – ECB začíná skupovat dluhopisy zadlužených států (ECB bankou poslední instance)
Prosinec 2011 – 23 států EU (bez VB, Švédska, Česka a Maďarska) schválen Pakt pro euro plus, který definuje mantinely fiskální politiky členských zemí (nařizuje zakotvit v ústavě vyrovnané hospodaření veřejných financí, nařizuje zvedat důchodový věk, umožňuje ovlivňovat mzdy, stanovuje jednotný základ firemní daně)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_Evropy_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_dluhu_v_procentech_z_HDP

Karamanlisové
Klíčový státní sektor – růst počtu státních úředníků a platů
platy

ve státním sektoru - vyšší než v privátním sektoru
Státní zaměstnanci brali tučné odstupné, chodili do důchodu v padesáti a řada z nich měla důchod vyšší než platy, přestože obecným pravidlem bylo, že důchod představoval asi 80% platu
K tomu vysoké výdaje na obranu – kvůli Turecku, 7% HDP
Neplatit svoje dluhy na vnitřním trhu a utajovat dluhy před Evropou
Silný postoj odborů, vysoká nezaměstnanost (15%)
Veřejný dluh Řecka: 1990: 73,9; 1995: 108,7; 2000: 102,7; 2005: 107,5; 2010: 142,8

Evropě se prodalo o 10,6 procent více vozidel než v

březnu 2013.
Trh konečně obživl i v jihoevropských státech postižených dlouhou recesí, včetně například Portugalska, Řecka nebo Španělska
V Portugalsku se prodává dokonce o 47 procent více aut než před rokem. V Polsku o 41 procent! Daří se i Velké Británii, Maďarsku a České republice, kde prodeje vzrostly zhruba o pětinu.
Ale prodeje nedosahují předkrizových hodnot. Drží se na úrovni odpovídající zhruba roku 1994.
Politici jsou optimističtí, veřejnost také
Odstranily se příčiny krize?
Jaká je budoucnost?

částečný úvazek
Finsko jako vzor? Omyl - výdaje tohoto státu naduřely

v roce 2013 na neuvěřitelných 58,5 procenta HDP. Přitom ekonomika je stále hluboce pod úrovní z roku 2007, nezaměstnanost nechce klesat a státní dluh patrně během roku 2014 přesáhne „magickou“ hranici 60 procent HDP.
Slovinsko – nezvládlo přechod na euro - banky, podniky i domácnosti využily nízkých úrokových sazeb a začaly nakupovat, investovat – výsledkem úvěrová krize – ztrátové projekty, platebně neschopné domácnosti, špatné úvěry. Veřejný dluh ve výši 72,7% HDP při rozpočtovém schodku 14,7 % HDP.
Je z toho Evropa venku?

veřejné finance – s jedinou výjimkou Řecka.
Řecko po záchraně

- řecký dluh 175,1 procenta HDP v roce 2013. O 17,9 procentních bodů více než v předchozím roce
Ve většině členských zemí EU hlavní ekonomické problémy způsobil neuvážený růst bankovních úvěrů a poté zamrznutí nebo alespoň zpomalení jejich tvorby
Příčinou tzv. úvěrová deflace - . Objem úvěrů nefinančním podnikům v eurozóně poklesl v únoru 2014 meziročně o 2,9 procenta. Ve srovnání s únorem roku 2009 jde o 10,6procentní pokles.
U úvěrů domácnostem (což jsou převážně hypotéky) je úvěrová deflace méně patrná.

pokles cen
Cenová deflace – politici a centrální bankéři se obávají,

že pokles cen bude mít za následek odkládání spotřebitelské poptávky, proto zasahují, intervenují – ale je to správné?
Nutno odlišit dobrou a špatnou deflaci: dobrá - klesající ceny mohou být způsobeny rychlejším růstem agregátní nabídky (například v důsledku technického pokroku) oproti agregátní poptávce; špatná - pokles agregátní poptávky převýší jakýkoli růst agregátní nabídky. To byl případ velké deprese během let 1929 až 1933
Špatnou deflaci prožívá Španělsko, Řecko a Kypr.
Příznivou cenovou deflaci pak například Slovensko, a mohlo ji mít i Česko.

oživení je slabé, slabé základy
Dluhový doping nepomůže, jen odkládá

problém
Budoucností může být dlouhodobá stagnace
Další problém – vysoké státní dluhy
Státy neprovádějí jinou hospodářskou politiku
Změna postoje ECB – dnes intervenční, ale spíše problémy
Zvyšování peněz v objemu není řešení

aktéři – stát, vlády, centrální banky, hazardéři na burzách
Není potřeba

spíše více kapitalismu?
Důležité přesně odlišit příčiny a dopady krize
Krize nemusí být jen negativní
Krize vždy otevíraly dveře pro aktivitu státu – je to správné?