Teorie veřejné volby v kontextu politické kultury

ve kterém aktéři rozhodují
Teorie veřejné volby (Public choice) – zkoumá

základy, cíle a prostředky rozhodování
Klasická ekonomická a politologická disciplína
Vznik v 60. let, tzv. Virginská škola (Buchanan, Tullock, Olson, Niskanen)
Dnes – např. Elinor Ostrom – spojení Public Choice a NIE – IAD Framework (Institutional Analysis and Development Framework): „Obecný jazyk, popisující jak pravidla hry, bio-fyzikální podmínky a charakteristické rysy uživatelských komunit ovlivňující fungování akčních arén, tj. motivace jednotlivců a z nich vyplývající následky.“

(Arrow)
Kl. mikroekonomické základy: homo oeconomicus, racionalita, objektivita, maximalizace užitku
Kritika klasických

pojetí demokracie a státu – stát reprezentován institucemi a aktéry, jež sledují své konkrétní zájmy
Role zájmových skupin
Teorie byrokracie (Niskanen)

ideologii 19. století: rovnost příležitostí, free trade, období míru (1815-1914),

racionalitu, pokrok, liberálně-parlamentní demokracii, svoboda, individualismus
19. století – spojení liberalismu a nacionalismu – národní stát
VB jako hegemon 19. století
Víra, že existuje možnost trvalého míru – opřeno o spolupráci v MV
Vídeňský kongres (realisté – Metternich x liberálové – význam VB, multilateralismus, mezinárodní řád, mezinárodní právo, zkušenost války, fungování institucí)

etiky, hodnot, kultury
Zpochybnění státu jako hl. aktéra MV
Neexistuje autonomie zahraniční

politiky
IR má několik dimenzí (ekonomickou, kulturní, etickou, právní, bezpečnostní)
Mezinárodní politická ekonomie
Role nestátních aktérů
význam mezinárodních režimů (systém hodnot a norem mezi státy)
Dnes – výzkum míru, význam nestátních aktérů, individuální rovina

(1933) – součást mezinárodního práva
Stálé obyvatelstvo
Vymezené státní území (hranice)
Státní moc

– vláda a státní aparát
Schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (suverenita) – předpokladem – mezinárodní uznání státu
Definice moderního/národní státu
Platí pro Sever od poloviny 19. století
Platí to i dnes?
Co předtím? Jak vypadal předmoderní stát
Je cesta k modernímu státu logickým vývojem (centralizace, absolutismus atd.)
Může být stát konstruktem?

v klasické politické ekonomii (Smith, Ricardo) – pouze zabezpečení podmínek pro

hladké fungování trhu národního státu
definování a ochrana vlastnických práv, zabezpečení konkurenčního prostředí snižujícího koncentraci vlastnických práv, poskytování veřejných statků, které nemohou být skýtány soukromým sektorem, vzdělávání občanů, tvorba infrastruktury, regulace společné měny apod.
Národní stát . Spojení nacionalismu a liberalismus – základ první globalizace na konci 19. století
Globální ekonomika x protekcionismus (hospodářský nacionalismus)

a upřednostňuje v ekonomickém životě příslušníky jednoho národního společenství před příslušníky

národního společenství jiného
Ekonom. Nacionalismus jako součást vzestupu čes. Národního hnutí – A. Bráf
V 19. století: a) Český ekonomický nacionalismus byl spíše iniciativně ofenzivní povahy; b) Německý ekonomický nacionalismus v čských zemích měl spíše defenzivní, obranný ráz
1) autonomní – působí uvnitř monarchie – a) pro své cíle využívá stávajícího státoprávního či teritoriálního uspořádání státu (především Maďaři), b) působí bez ohledu na stávající uspořádání, napříč příslušnými teritoriálními částmi země i celou společností (Češi, Slovinci, Slováci, Chorvati, částečně Němci v českých zemí); 2) přes hraniční – směřuje mimo monarchii
Důležitý politický kontext – česko-německé politické soupeření (jazyková nařízení)
Politické soupeření v hospodářské oblasti
Nezískalo masovou podporu
heslo: svůj k svému

hospodářský, ale politický – vybudovat konsolidovaný, národní stát – polit.

a hosp. diskriminace ostatních etnik
Hl. reformy – pozemková, nostrifikace – převedení firem a kapitálu do „národních“ rukou
Silní narušení tradičních hospodářských vazeb, také se majetek, kapitál dostává do rukou etnika s nižší kulturní úrovní
Odráží se také v mezinárodních obchodu – protekcionismus – typický pro stř. Evropu 30. let

nejchudších skupin obyvatelstva
Stát blahobytu „welfare state“ – určeno pro střední

vrstvy, zaručuje nejen sociální jistoty, ale také určitou životní úroveň, možnost volno-časových aktivit atd.
Dnes – sociální stát – spojení obou charakteristik, označení pro státní intervencionismus, paternalismus
Dnes převládá kritika tohoto modelu

(nízký demografický nárůst, většina lidí pracuje v zemědělství – relativně

soběstační, nízké příjmy státu, vysoké státní výdaje)
Funguje na principu dobrovolné solidarity bohatých s chudými – charita, dary, útulky
Sociální sférou se zabývala především církev – jednotlivé mnišské řády

existenčních jistot – ochrana demokracie před levicovými či pravicovými pokusy

o převraty
Sociální politika autoritativních a totalitních zemí
Hl. problém – nezaměstnanost – Německo, VB
Provedeny některé sociální reformy - Povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti – VB (1911), Itálie (1919), Rakousko (1920), Irsko (1923), Polsko ( 1924), Bulharsko (1926), Německo a Jugoslávie (1927), Norsko (1938); Rodinné přídavky se staly klíčovou součístí plánů na zvýšení porodnosti – Belgie (1930), Francie (1932), před II. Sv. Maďaři a Holanďané
Neexistuje propracovaný systém, ale spíše ad hoc reformy – přelom II. světová válka

světovou válkou
nesmí dojít k návratu hospodářské krize, protekcionismu, ekonomické stagnace

Obrana proti autoritativním a totalitním hnutím – jak fašismus, tak komunismus vděčily za svůj vzestup sociálnímu zoufalství a obrovské propasti mezi oddělující bohaté a chudé
Sociální jistoty jako opora demokracie ,
Pečovatelský stát, ale znamenal mnohem více – do roku 1945 nejen v Německu diskuse o „rasovém zdraví”, populačnímu růstu, všeobecné a pracovní hygieně – funkce plánování
mobilizacae lidí pro totální válku přinesla více informací o celkovém fyzickém stavu a vyvolala nutnost udělat vše nezbytné pro udržení jeho práceschopnosti
Panovala shoda v tom, že fyzický a morální stav obyvatelstva jsou věcí celospolečenského zájmu, a péče o ně tedy patří mezi povinnosti státu

poskytovatel služeb, opatrovník a ochránce
Víra v neutralitu státu byla všudypřítomní

a překonávala všechny politické bariéry
Stát brání občany proti „nezřízenému” liberalismu, hosp. krizím, existenčním problémům -znárodňování
Stát lepší než neregulovaný trh; spravedlivý, zajištuje bezpečnost, sociální stabiltu, veřejnou morálku, životaschopnou národní kulturu
„Pečovatelský stát” byl sice sociální, ale ne socialistický – liberální idea „neutrálního státu” – neidologická entita
Proč ta změna? Lidé měli za sebou hosp. krizi, okupaci, občanskou válku
Dnes často kritika – ale pro generaci roku 1945 se udržitelná rovnováha mezi politickými svobodami a racionální, spravedlivou přerozdělovací funkcí státu zdála být jedinou rozumnou alternativou vedle cesty do propasti

výnosy a poskytovaly bezplatné nebo bohatě dotované služby a péči

– VB, B) jinde se občanům vyplácejí podpory v hotovosti podle stanovených kritérií sociální potřebnosti, a příjemce podpory si tak za tyto prostředky kupuje služby podle vlastní volby; c) ve Francii a dalších státech se od občanů očekává, že např. za některé poskytnuté zdraviotní léče bude platit přímo na místě, ale potom mají nárok na vrácení podstatné části peněz od státu
Sociální stát nebyl zadarmo – Francie v roce 1938 na sociální sluižby 5% HDP, 1949 už 8,9% (zvýšení o 64%), ve VB 1949 – 17% státních výdajů na samtnéí sociální pojištění, tzn. 50% zvýšení proti roku 1938, Itálie podíl peněz vydávaných státem na sociální sluižby ze 3,3% v roce 1938 na 5,2% v roce 1949
Proč lidem nevadí platit? A) po roce 45 těžké časy – poválečný systém sociální pomoci poskytoval záruku jisté minimální spravedlnosti nebo rovnosti; b) západoevropské sociální státy neprojevovaly sklon k politickému dělení společnosti – přerozdělování nebylo revoluční nejvíce střední vrstvy; c) sociální jistoty jsou hlavním úkolem státu – státy mají odpovědnost za sociální blaho občanů

státní výdaje – Francie 1950-73 vzrostly státní výdaje z 27,6

na 38,8% HDP; v SRN ze 30,4 na 42%; ve VB z 34,2 na 41,5%, v Holandsku z 26,8 na 45,5%
Naprostá většina státních výdajů jde na pojištění, důchody, zdraviotní péči, školství a výstavbu bytů
Nástup sociálních demokracií
Budování sociálního státu v programu všech politických stran
Sociální hnutí 60. léta
Provedeny důležité reformy – vzdělání,důchody, idea plné zaměstnanosti

ztrácet na přítažlivosti – nepřekonatelné překážky - nezaměstnanost, inflace, stárnutí

populace, zpomalení hospodářského růstu, neefektivnost přerozdělování, státní byrokracie
Hl. problém - Hl. Problém –přerozdělování – to je hlavní rozdíl oproti stavu před rokem 1945 – kdo to platí, komu mají peníze dojít, co platit
Po roce 1945 jen šest zemí v západní Evropě – Belgie, Itálie, Norsko, Rakousko, Západní Německo a Británie – zavedlo povinný a univerzální systém pojištění pro případ nezaměstnanosti
Význam sociálního státu: státy – které začínaly se základními programy sociální a ekonomické ochrany, se změnily v systémy nároků, příspěvků, sociální spravedlnosti a přerozdělování příjmů – a dokázaly tuto zásadní transformaci provést bez jakýchkoli politických nákladů

ztrácejí svou ekonomickou moc a sílu
Dochází k potupné deregulaci řady sfér

ekonomického života a privatizace státem tradičně vlastněných výrob (energetika, doprava) – příliš drahé
Státem se zhoršuje jejich ekonomické pole - z důvodu tlaku na snižování daní, neboť pro získání investorů jsou nuceny tyto daně snižovat či dokonce promíjet (nová pracovní místa)
rostou transakční náklady spojené s výběrem daní
krize sociálního státu;
Rostou náklady na bezpečnost
Rostou náklady na administrativu, počet státních úředníků, infrastrukturu, veřejnou správu

Reagan
oslabování politické legitimity
nedostatek zdrojů na vojenskou soběstačnost a obranu
krize

sociálního státu (multikulturalismus)
roste význam regionálních integračních seskupení
Význam individuální (konzumní) kultury
Drahý stát
Stát nefunkční, neefektivní, pomalý, nestará se o problémy společnosti
Nová sociální hnutí
Existence globálních politických témat (Sever x Jih)
Krize nacionalismus/národního státu
Mediální společnost

a deteritorializace
Transnacionalismus – nadnárodní společnosti, mezinárodní dělba práce, využití komparativních

výhod, global business
Otázka vlastnictví/majitele – musí sídlit na území jednoho státu
Význam nehmotných aktiv – know-how, manažerské schopnosti, inovace
Oddělení vlastnictví a řízení firmy
Vysoké náklady na nové technologie, know-how – snížení pouze ve větších regionálních seskupeních