Co je kapitalismus?

jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem

dosažení zisku – tedy dosažení zisku za každou cenu?
Nové pojetí – navazuje na M. Webera, A. Smithe – kapitalismus je konstrukt, vyjádření představ konkrétních lidí, je kulturně podmíněn, mění svůj obsah, problém – konkrétní lidé, nikoli samotný konstrukt – kapitalismus jako systém neexistuje
Kdo vymyslel kapitalismus? Bůh – Mojžíšovi - Nepokradeš

půdy, know-how, flexibilita) – tzv. komparativní výhody
Výhodné pro spotřebitele –

kvalita a cena
Každý může být bohatý
Protekcionismus – vysoké ceny, chudoba
Volný pohyb kapitálu, osob, služeb
Hranice, cla, daně – vysoké transakční náklady
Ekonomická svoboda – počátek dalších demokratických svobod
Ekonomická stabilita – záruka míru a demokracie
Ekonomie není uzavřený prostor, společenská věda
Dnes – krize kapitalismu, či málo kapitalismu

ovlivněn společensko-kulturními faktory
Klíčové – tzv. autarktní hospodářství – pro vlastní

potřebu
Trh jen omezený vliv – lokální, konkrétní spotřebitel, doplněk k zemědělství, malý přínos z dálkového obchodu
Roztříštěná území, řada měn, měr a vah
Merkantilismus – stát má klíčovou roli – omezuje import, výrobu, spotřebu – cílem dostatek drahých kovů, proto hlavně export, protekcionismus
Neefektivní, nákladné, doprovázeno válkami, nestabilitou, epidemiemi, hladomory, náboženské války atd.

existence přírodních zákonů, zásahy člověka škodí; osvícenství - existuje „božská“

harmonie mezi individuálními cíli a veřejným užitkem
Praktické zájmy Britů – volný obchod, svobodné hospodářství, přístupné trhy
Jeremy Bentham – 1793 – Manual of Political Economy, zákon – vlády se nemají míchat do hospodářství
Adam Smith – zakladatel ekonomie - svobodné hospodářství a svobodný obchod bez státních zásahů přinese jen užitek a zisk, neviditelná ruka trhu, poptávka a nabídka, dělba práce – specializace
David Ricardo - komparativní výhody, tj. vztah průmyslem a zemědělstvím výhodný pro obě strany
John Stuart Mill - svobodný obchod základním předpokladem lidských práv a svobody

agrární společnosti s převahou obyvatelstva, žijícího na venkově a pracujících v

zemědělství, v moderní průmyslovou a konzumní společnost, žijící z velké části ve městech a vytvářející větší díl národního důchodu v průmyslu a službách
Otázka nástupu postindustriální společnosti – společnost terciéru

úrokové sazby, vyšší investice,
inovace: technická zlepšení, lepší výrobní postupy, nové

energetické zdroje,, rozsáhlejší dělba práce
výhodné vybavení: malá vzdálenost od nerostného bohatství, především železné rudy a uhlí, dobrá dopravní situace, větší potenciál pracovních sil.
myšlenka laisser-faire
rozšíření trhu: stoupající spotřeba díky nárůstu počtu obyvatel, stoupající zahraniční obchod a lepší dopravní struktura, sjednocení a rozšíření vnitřního trhu.
národní specifika: období míru a válek, výsledky žní, epidemie, šíře a hustota informací, angažovanost státu

pastvina – nemá pravidla, není ničím, každý může vyhnat dobytka,

kolik chce (zničení nejen pastviny, ale také dobytka samotného)
Každý farmář ví, že to škodí, ale přesto to dělá také, jednotlivec nemůže ovlivnit výsledek
Vzorem – středověká Anglie – 16. stol. – volná obecní půda, kam mohli chudí vyhánět svůj dobytek
Příklady: rozrůstání pouští v důsledku vypásání pastvin dobytkem; zemské klima - znečišťování vzduchu vlivem spalování fosilních paliv; voda - znečištění vody, vypouštění škodlivin do vody, nedostatek pitné vody; zvířata - vymírání živočišných druhů vlivem ničení přirozeného životního prostředí a pytláctví, kácení lesů; doprava v centru města; veřejné finanční prostředky

ní výnosy, pronajmout, právo prodat
Příběh dvou pomníků (Marx x Smith)
Soukromé

vlastnictví – zřetelná a pevná vazba mezi náklady a výnosy
Vlastník ví, že majetek mu ponese výnosy pouze v případě, že jej bude udržovat v dobrém stavu, investovat do něj, starat se o něj
Obecní/státní majetek – vazba mezi výnosy a náklady se vytrácí; není majitel, je to všech/není to ničí
Otázka transakčních nákladů – překážky směny
Coaseho teorém – pokud spolu mohou strany vyjednávat a odškodňovat se, dojdou k efektivnímu řešení, není důležité, co říká zákon…

2) komunikační technologie – telegram, telefon; 3) měnová stabilita –

zlatý standard; 4) stabilita mezinárodního systému; 5) právní systém – vlastnická práva; 6) koloniální systém; 7) volná pracovní síla (migrace); 8) free trade policy
Z pohledu podnikání: 1) globalizace průmyslových podniků – přenos z domácí na transnacionální rovinu (jedinečnost produktu, inovativní technologie apod.), př. něm. a amer. firmy (BASF, Bayer, Hoechst, Ford) využívají své průmyslové převahy – továrny v zahraničí
Za 2) mnohonárodnostní podniky – např. ropná pole, doly, plantáže, zemědělské farmy; především operativní aktivity v zahraničí, výhoda – kapitál a organizační schopnost, př. firma zal. v Londýne, podniká v dolech v Jižní Africe

(trvalém) poměru. Tento poměr tak pro zúčastnměné země znamenal i

fixní měnové kurzy. Např. v Británii se platily za jednu unci zlata čtyři libry a v USA 20 dolarů. Důsledkem toho byl poměr mezi dolarem a librou 5:1. Zlatý standard se spontánně ustanovil zhruba na konci 70. let 19. století a v této době přispíval integraci světového hospodářství

obsah zlata tzv. par
existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet

zlato
existovala monetární autorita schopná a povinná vyměnit jakékoli množství domácí měny
skutečnost, že nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata

obchodního a finančního centra

první etapa globalizace

výhodnost kooperace a

dodržování mezinárodních smluv

labouristickou stranu
1931 – udělen titul Sir
1933 – Nobelova cena míru
Hl.

dílo: Velká iluze
Pro Carra hlavním idealistou

mezinárodního obchodu a investic
Pro MV klíčová ekonomická oblast
Právě zvýšení životní

úroveň (bohatství) nejlepším předpokladem pro stabilitu (mír)
Velká iluze – válka přinese výhody vítězi x ztotožňuje racionalitu s ekonomickou logikou
Válka není racionální, příliš nákladná, nevyplatí se!
Daleko výhodnější – spolupráce, mezinárodní obchod, komparativní výhody, výhody pro všechny strany, vyplatí se více než válka
Není vazba mezi ekonomickou silou a vojenskou silou (např. Belgie, Rusko)
Staví proti sobě racionalitu x nacionalismus (iracionální)