Karel IV Lucemburský

Karel byl původně pokřtěný jako Václav, jméno Karel přijal při

biřmování, během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní.
Jako český král proslul Karel především založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského, založením Karlštejna a mnoha dalšími počiny.

Praha nebyla v době Karlově už jen hlavním městem českého

království, ale stala se rovněž metropolí Svaté říše římské. Karel proto věnoval hlavnímu městu, které se mělo stát důstojným a reprezentativním sídlem císaře.

Soubor zmíněných privilegií ze 7. dubna pak uzavírá čtrnáctá listina, svým významem pro české země zcela mimořádná, zakládací listina vysokého učení v Praze, proslulé Univerzity Karlovy. Jednalo se o první univerzitu na sever od Alp.

Univerzity Karlovy
Karlova Univerzita je nejvýznamnější česká vysoká škola, jedna z

nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě.

v Hradci Králové a jedna v Plzni. V roce 2010

zde studovalo téměř 50 tisíc studentů.

Roku 2011 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice a v celosvětovém žebříčku.

třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou

v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349.Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348.

Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské.

součást středověké univerzity, která poskytovala přípravné vzdělání pro další studium

na teologických, právnických a lékařských fakultách. Artistické fakulty existovaly od středověku do poloviny 19. století.
Artistické fakulty měly výsady univerzitního studia a jejich posluchači mohli získat i akademické hodnosti.

a to ve dvou stupních:
nejdříve trivium (gramatika, rétorika a dialektika),

přičemž jejich absolvent byl baccalaureus – ověnčený vavřínem,
poté mohl pokračovat ve studiu kvadrivia (aritmetika, geometrie, astronomie a hudba) a získat titul magister artium (liberalium) – učitel či mistr (svobodných) umění.
Jak po bakalářském, tak po magisterském stupni se mohl zapsat ke studiu na některé ze tří odborných fakult středověké univerzity.

Artistická fakulta

rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského .Studenti

české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.

Dějiny Univerzity Karlovy (1347-1740)

1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení

Karlovy koleje roku 1366 a velkorysou stavbou Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v Lipsku a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.

byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století

přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou..

čeští studenti měli brzy převahu; obě univerzity získaly řadu nových

budov. Na německé části univerzity působili například vědci Ernst Mach a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české části také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

a později i rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity pocházející z Moravy. Narodil

se v Chrlicích u Brna . Za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo. Roku 1895 přijal nabídku z Vídně učit filozofii, zejména historii a teorii induktivní vědy. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20.

století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách

a filozof.
Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V

roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv.

rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. Lex Mareš),

že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu Pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.

UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při

té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta jaderné fyziky (1955).

Po roce 1945

pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů

a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (větší třetina připadla na Akademii věd ČR, menší na všechny ostatní vysoké školy v ČR).
Podle zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku, označující její sídelní město.

Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)

ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy v Praze a těsně

druhou největší fakultou v Česku.[1] Označení „filozofická“ v názvu souvisí se skutečností, že v minulosti byla filozofie chápána šířeji než dnes, ve smyslu věda, láska k moudrosti.

společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, novinářství a

knihovnictví, sportu, teologie a věd o umění,
-přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
-lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie.

4 nejstarších fakult Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti je

jejím děkanem ThLic. Prokop Brož, Th.D.
Teologie byla v Praze vyučována již před založením univerzity, a to od zřízení biskupství v roce 973 při Svatovítské katedrále.
Počet pregraduálních studentů:558
Počet postgraduálních studentů:295

ETF UK, je jednou ze tří teologických fakult Univerzity Karlovy

v Praze.
Děkan-doc. Jindřich Halama,
Rok založení-1919

HTF UK, je jednou ze tří teologických fakult Univerzity Karlovy

v Praze. Fakulta byla otevřena zájemcům poprvé v akademickém roce 1921/1922. Tehdy nesla název Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká. Do Karlovy univerzity byla začleněna roku 1990.
Děkan-prof. ThDr. Jan B. Lášek
Rok založení-1921

čtyř původních fakult na Univerzity Karlovy, založena byla totiž už

roku 1348.
Děkan-prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc
Celkový počet studentů:4 821
Počet studentů
magisterského stupně:4 324
Počet studentů
doktorského stupně:497

je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. Jde o

přímou pokračovatelku původní Lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení r. 1348 králem Karlem IV. (spolu s fakultou artistickou /dnes filosofickou/, právnickou a teologickou).
Děkan-Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., MBA

ve více než 664 roky trvající historii lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a navazuje na padesátidevítiletou tradici Fakulty dětského lékařství. Fakulta zabezpečuje kompletní vzdělání ve všech oborech medicíny, navíc umožňuje získat i hlubší znalosti ve speciálních oborech dětského lékařství. Při výuce se klade důraz na vývojové aspekty lidského života ve zdraví a nemoci od prenatálního období až po vysoké stáří. Propojení fakulty s Fakultní nemocnicí Motol, největší fakultní nemocnicí České republiky, usnadňuje komplexní moderní výuku medicíny.

(zkratka UK 3. LF) je jednou z pěti lékařských fakult,

z celkového počtu sedmnácti fakult univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická UK (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci v roce 1990. Děkan -prof. MUDr. Michal Anděl, CSc

jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy v Praze. Patří

mezi 17 fakult této univerzity a je zároveň jednou ze tří fakult UK, které nesídlí v Praze (dvě další se nacházejí v Hradci Králové).
Byla založena dekretem prezidenta Edvarda Beneše č. 135 ze dne 27. října 1945. Výuka studentů a vědecký výzkum probíhají v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň.

v Hradci Králové byla zřízena v roce 1945. Konkrétně 13.

října 1945 podepsal prezident Edvard Beneš dekret o zřízení pobočky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. 1. srpna 1951 byla rozkazem prezidenta republiky přeměněna na Vojenskou lékařskou akademii. 1. září 1958 se škola stala samostatnou fakultou Univerzity Karlovy.

v Hradci Králové je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy.

Byla založena v roce 1969 nařízením vlády číslo 100/69 Sb. Oficiální slavnostní otevření fakulty s imatrikulací prvních 51 studentů se uskutečnilo dne 24. ledna 1970.
-Zdravotní laborant
-Farmacie
-Zdravotnická bioanalytika

matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty.[1][2] V meziválečném období došlo

k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.
Děkan-prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc.

je jednou z fakult Univerzity Karlovy v Praze. Budovy jsou

roztroušené na různých místech v Praze (Malá Strana, Karlov, Karlín, Troja a Hostivař). Hovorové označení pro studenta/studentku MFF je matfyzák/matfyzačka.
Fakulta vznikla 1. září 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty. Prvním děkanem fakulty byl Miroslav Katětov. Současným děkanem je prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc. Rozpočet fakulty je přibližně 1,2 mld. Kč.
Kromě fyzikálních a matematických oborů se na MFF UK vyučuje i informatika, kterou studuje přibližně polovina všech studentů fakulty.
Děkan-prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc.

někdy také PeF UK, PF UK nebo UK-PedF) vznikla v

listopadu 1946 na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše a zákona o zřízení pedagogických fakult na všech tehdejších univerzitách.
Děkan-doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc.

června 1990 jako nástupce v sedmdesátých letech zrušené Fakulty sociálních

věd a publicistiky. U jejího vzniku stáli zástupci bývalé Fakulty žurnalistiky, z které FSV vzešla, Barbara Köpplová a Jan Jirák, dále Miloslav Petrusek, Rudolf Kučera, Milan Šmíd, Jiří Hlaváček a Aleš Havlíček. Prvním děkanem fakulty se stal novinář Čestmír Suchý.
Děkan-PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.

sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) vzdělává a vychovává odborníky v

oblasti sportu, tělesné výchovy, fyzioterapie a managementu sportu. Byla založena v Praze v roce 1953 jako Institut tělesné výchovy a sportu. Původním sídlem byl Tyršův dům na Malé Straně. Po roce 1989 se fakulta přestěhovala do budovy bývalé Vysoké školy politické ÚV KSČ (přezdívané "Vokovická Sorbona") ve Vokovicích. Mezi absolventy fakulty jsou mnozí významní sportovci a funkcionáři (Luděk Bukač, Marian Jelínek, Martin Doktor aj.).
Studium je rozděleno na tříleté bakalářské a navazující magisterské.

UK) je nejmladší fakulta Karlovy univerzity a sídlí v Praze.

Vznikla 1. srpna 2000 z Institutu základů vzdělanosti (IZV) téže univerzity a má v současnosti přes 2400 studentů. Nabízí studium v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském studiu v řadě humanitních a společenskovědních oborů. Páteří vědecké a výzkumné činnosti je oblast sociální a kulturní antropologie. Děkan-doc. PhDr. Ladislav Benyovszky, CSc