Слайд 1Svět peněz, svět zla
v roce 2007 příjem průměrného Američana – 34 000
dolarů, v roce 2007 obdržel Lloyd Blankfein, výkonný ředitel investiční banky
Goldman Sachs jako plat, zvláštní odměnu a odměny v akciích 68,5 milionu dolarů;
správce veterána mezi hedgeovými fondy George Sorose vydělal 2,9 miliardy
zatímco téměř miliarda lidí po celém světě se snaží vystačit s pouhým dolarem na den… Je svět nespravedlivý?
http://www.youtube.com/watch?v=0ckIulg1DfQ&feature=related
Слайд 2Nenávist k finančnímu světu
Celé dějiny západní civilizace – dějiny nevraživosti
vůči financím a finančníkům
Proč? a) dlužníků bývá více než věřitelů;
b) finančním krizím dochází dost často na to, aby se finance jevily spíše jako příčina chudoby než prosperity; c) finančníci – členové náboženských a etnických menšin
Stát bez peněz - sen všech utopistů– přesto žádný komunistický stát, ani Severní Korea k tomuto kroku nesáhly
Ovšem peníze jsou zdrojem veškerého pokroku – byly základním faktorem vzestupu člověka od bídného živobytí do závratných výšin materiální prosperity
Vývoj finančního sektoru odráží vývoj lidské společnosti
I v tomto období inovace, technologie, knoh-how atd.
Слайд 3Peníze
platební prostředek
směnný prostředek
uchovatel hodnoty a prostředek převodu hodnoty
jako měřítko hodnoty a cen
jako zúčtovací jednotka
Слайд 4Naturální – peněžní směna
Naturální směna vyžadovala oba jedince, kteří směňují,
se stejně žádanou komoditou
Naturální směna vyžadovala oba jedince, kteří
směňují, se stejně žádanou komoditou
Peníze nevyžadují oboustrannou shodu potřeb – peníze jsou nadzájmovou komoditou
Слайд 5Výhoda peněz:
Peníze jsou prostředkem směny
Eliminují nevýhody výměnného obchodu
jednotkou počítání, které
usnadňuje oceňování a kalkulaci,
Zásoba hodnoty – umožňuje provádění ekonomické
transakce v dlouhodobých časových úsecích a na velkou geografickou vzdálenost
Peníze musí být proto dostupné, musí mít trvalo hodnotu, být zaměnitelné, přenosné a spolehlivé…
Слайд 6Podoba peněz:
zlato a stříbro
mince
papírové peníze
šeky a kreditní karty
Слайд 7Středověké hospodářství
V ekonomice přináší 13. století zásadní obrat směrem k „masové“
spotřebě a technické kvalitě – odklon od dálkového obchodu k
lokálnímu tržnímu zázemí.
Nedostatek drahých kovů
Koncentrace na surovinové zdroje, zejména na těžbu zlata, stříbra, mědi, železa (vazba na města)
Volnost obchodu sice ztěžovalo množství měn, celnic, mýt, poplatků za doprovod, odlišné míry a váhy, povinné trasy, odlišné právní zvyklosti v každém městě x bez celnic a různých forem „výkupného“ by nikdo neudržoval cesty a nebyla by bez nich zajištěna relativní bezpečnost
Přesto – klíčová role zemědělství (autarkie, hl. obživa x neefektivnost), roste role řemeslníků, kupců
Слайд 8Lichva
podle křesťanů bylo půjčování peněz na úrok hříchem… lidi, kteří
půjčovali na úrok
V Dantově Božské komedii – v sedmi kruzích pekla je
zvláštní část, vyhrazená pro lichváře, Shakespeare – Shylock (Kupec benátský)
Na úrok neměli půjčovat ani Židé, ale ve Starém zákoně: Cinzinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš
V roce 1492 vyhnání Židé ze Španělska, přesun do Benátek – zde první ghetta (getto-odlitek) – označeni žlutou barvou
Pomohou poskytovat půjčky
Lichva i dnes - VB 2007 využívá přibližně 165 000 domácností služeb nelegálních půjčovatelů peněz; půjčují si celkem až 40 milionů liber ročně, ale splácí 3x víc.
Proč? nahrazují oficiální instituce, mnoho bank by nepůjčilo dlouhodobě nezaměstnanému…
Слайд 9Peníze nebo úvěr – slepice nebo vejce?
Podle antropologů dříve úvěr
– již při naturální směně
Systém půjček ve starověkém Babylonu -
dluhy byly přenosné – na tabulkách nebylo jméno věřitele, ale „vyplaťte držiteli“.
Hliněné stvrzenky nebo příkazy k výplatě dostávali ti, kdo uložili obilí nebo jiné komodity v královském paláci nebo v chrámech. Očekávalo se, že dlužník zaplatí úrok ve výši, která často dosahovala až 20%
Základem celého systému byla zásadní věrohodnost dlužníka, že dluh splatí (credo – věřím)… Dluhy byly občas i odpouštěny
Klíčové – dluhy byly odpouštěny – možnost začít znovu
V průběhu času – tlak na dlužníky (otrokářství, nesvoboda ad.)
Слайд 10Já, tužka
Esej – Já, tužka (I, Pencil). 1958, Leonard E.
Read
Fenomén – rozptýlené informace
Obyčejná grafitová tužka promlouvá v ich formě
ke čtenáři a vypráví svůj rodokmen
Tužka, tak samozřejmá, ale tak úžasná, fantastická, nikdo jí nedokáže sám vyrobit
Následuje výčet všech kroků, které je třeba udělat od vytěžení cedrového dřeva v Kalifornii až po finální spojení všech dílů dohromady
hlavní poselství – i přesto, že tyto kroky jsou tak náročné a je jich veliké množství, tak neexistuje jediný, centrální plánovač těchto kroků.
Že lidé, kteří se na její výrobě podílejí, se nikdy ani nemusejí setkat, ale tržní mechanismus všechny kroky sladí tak, jak je třeba a vede k finálnímu, vytouženému produktu..
Слайд 11zlatý standard
Veškeré měny byl vázány na zlato ve fixním
(trvalém) poměru. Tento poměr tak pro zúčastnměné země znamenal i
fixní měnové kurzy. Např. v Británii se platily za jednu unci zlata čtyři libry a v USA 20 dolarů. Důsledkem toho byl poměr mezi dolarem a librou 5:1. Zlatý standard se spontánně ustanovil zhruba na konci 70. let 19. století a v této době přispíval integraci světového hospodářství
Слайд 12Teoretické základy fungování zlatého standardu
každá měna měla pevně určený
obsah zlata tzv. par
existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet
zlato
existovala monetární autorita schopná a povinná vyměnit jakékoli množství domácí měny
skutečnost, že nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata
Слайд 13Historizující základy zlatého standardu
dominance Velké Británie
pozice Londýna jako
obchodního a finančního centra
první etapa globalizace
výhodnost kooperace a
dodržování mezinárodních smluv
Слайд 14Období po první světové válce – snaha o návrat ke
zlatému standardu – hl. překážky
Velká Británie není schopna celý systém
zaštítit
Země se potýkaly problémem, kdy a jak připoutat měny ke zlatu
Poválečná inflace
Sobeckost vlád
Slabé postavení Velké Británie
Слайд 15Bretton-Woodský měnový systém
vzájemná směnitelnost měn
pevné směnné kurzy (povinnost
intervence centrálních bank)
závazek USA kdykoliv směnit dolar za zlato
poskytování
úvěrů členským zemím z fondu MMF
fungování dvou nových institucí
Слайд 16Systém v krizi – přelom 60. a 70. let
nedostatek dolaru
silné ekonomiky jiných států
devalvace měn
uměle nízko udržovaná cena
zlata
Слайд 17Měnový systém po Bretton-Wood
Kurzy začaly v důsledku mnohem více fluktuovat
Centrální
banky ochránkyně cenových hladin i směnných kurzů
Hlavní rezervní měnou
zůstává americký dolar
Слайд 18Bankovní soustava
Centrální banka a komerční banky
zlatnické banky, které se zabývaly
pouze úschovnou zlata
vznik bank s částečnými rezervami
Слайд 19Centrální banka
finanční zájmy vlády nebo panovníka
zájmy vlády či panovníka
soustředit veškeré pohyby finančních prostředků
Слайд 20Funkce centrální banky
spravuje měnu státu
vykonává bankovní dohled nad ostatními –
komerčními bankami (uvaluje nucené správy, poskytuje jim úvěry, licence atd.
– banka bank
vede účet státního rozpočtu
dohlíží na oběh peněz
emituje (vydává) hotové peníze (bankovky a mince) do oběhu
stanovuje devizový kurz
Слайд 21Centrální banka – institucionální vznik
pověřením jedné z existujících obchodních bank obou
výše uvedených funkcí
zvýhodněním některých obchodních bank
založení centrální banky
jako zcela nové instituce
Слайд 22EURO
V devizové podobě od ledna 1999
Ve valutové podobě (v oběhu)
od ledna 2002
Ofic.platidlem v 17 z 27 států EU
Jednostranně bez
dohody s EU – eurem se platí také v Andořře, Černé Hoře a Kosovu
Symbolem evrop.integrace
Слайд 23Maastrichtská kritéria - I
1) Kritérium cenové stability - Míra inflace
smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše
o 1,5 procenta
2) Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací
3) Kritérium deficitu veřejných rozpočtů - smí dosahovat nejvýše 3% HDP
4) Kritérium hrubého veřejného dluhu - poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %
Слайд 24Maastrichtská kritéria – II.
5) Kritérium stability měnového kurzu - Měnový
kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového
mechanismu ERM II
Rysy ERM II - Mechanismus směnných kursů definuje pro měnu každého členského státu nacházejícího se mimo eurozónu, který se jej účastní, centrální paritu vůči euru. Základní fluktuační pásmo je 15 % nad nebo pod centrální paritou
