ROK PO ROCE Poválečnými dějinami Československa rok za rokem 195 0_ 195 4

účely!

domnělých oponentů komunistického režimu

procesy měly zastrašit veřejnost, nekomunisticky smýšlející obyvatele

a nakonec i členy komunistické strany…

byly připravovány podle sovětských vzorů a předloh (poradci)

v zemích východní a střední Evropy, které byly součástí sovětského bloku

s významnými představiteli nekomunistických stran, kteří neodešli do exilu, ideovými

odpůrci

snaha režimu démonizovat demokratické politiky a československý exil, navodit představu tajného spiknutí s cílem vyvolání nové „války“ – účelová konstrukce

května 1950:
Proces začne pravděpodobně 30. nebo 31. května 1950. Především

je nutno dokonale připravit prokurátory a soudce včetně soudců z lidu…

Porada celého senátu by byla koncem příštího týdne a instruktáž by provedl soudruh Aleš a soudruh Trudák. Je žádoucí, aby soudci z lidu kladli otázky, které my předem zkontrolujeme. Musíme lidem zošklivit celou československou emigraci a musíme docílit toho, aby lidé, když slyší z cizího rozhlasu Zenkla nebo Ripku, ihned si vybavili náš proces…

Otázka advokátů: Všichni advokáti jsou již prověřeni, my je však musíme instruovat, a to individuálně, o tom, jakým způsobem musí vést obhajobu. Tuto instruktáž provede soudruh Richter. Žaloba se nebude žalovaným dávat do rukou. Publikovat se jim bude jen to, co se jich přímo týká…

Záviš Kalandra, Oldřich Pecl a Jan Buchal
další čtyři obžalovaní dostali

doživotí
zbylých pět bylo odsouzeno do vězení na 15 – 20 let
tresty smrti byly vykonány 27. června 1950

Dr. Horákovou před šibenicí nezachránily ani intervence mužů, jako byl Albert Einstein nebo Bertrand Russell…

během první poloviny 50. let probíhaly politické procesy nejen v Praze či krajských městech

návazné, místní a regionální procesy v různých částech Československa

1951

hodnocení situace na venkově
soudruzi konstatují, že kolektivizace neprobíhá podle

plánů

o několik dnů později dochází k vraždě tří komunistických funkcionářů v Babicích – náhodná časová souvislost?

Proč?

údajně špatná masově politická práce...

místní funkcionáři národního výboru a KSČ – T. Kuchtík, B.

Netolička, J. Roupec

reakce moci na tuto vraždu byla hysterická
do Babic přijíždějí komunističtí funkcionáři a vraždu odsuzují

údajně ji spáchaly americké špionážní centrály ve spolupráci se zrádnými emigranty a jejich pomahači na českém venkově

pracovala třídní justice na tzv. babickém procesu velmi rychle
trestní

řízení s údajnými pachateli bylo neobyčejně zrychlené
dvanáct dní po vraždě už byly vyneseny rozsudky: sedm obžalovaných bylo odsouzeno k trestu smrti (dokonce dva kněží), ostatní dostali tresty od dvaceti let vězení po doživotí…

že svržená vládnoucí třída se neštítí použít nejbestiálnějších a nejsurovějších prostředků

k tomu, aby se znovu uchopila moci. Vidíme na lavici obžalovaných dolary placené agenty amerického imperialismu, který marně usiluje o rozpoutání nové světové války, v níž vidí záchranu před svým odhozením na smetiště dějin. Chce vyvolat válku, aby porážkou Sovětského svazu a zemí lidové demokracie obnovil hospodářský a společenský řád kapitalistického vykořisťování, aby nastolil vládu velkostatkářů a fabrikantů - vládu bídy, hladu a nezaměstnanosti pro pracujícího člověka.
Souzený případ je důkazem toho, že právě vesnický boháč se stává spolehlivou oporou a ochotným nástrojem v rukou válečných štváčů. Od sabotování výživy našeho lidu neplněním dodávek přes šeptanou propagandu, štvavé letáky a organizování sabotáží stává se třídní nepřítel na vesnici vrahem oddaných budovatelů socialismu. Agent CIC Malý, vyškolený v Bavorsku na řemeslného vraha a záškodníka, nacházel v nich pomocníky schopné páchat nejhroznější zločiny, jakými je zákeřná a surová vražda tří funkcionářů rady MNV v Babicích…

úryvek ze závěrečné řeči prokurátora Emila Eichlera

zde vystupoval jako agent Státní bezpečnosti Ladislav Malý, který vraždu

inicioval

historici se spíše přiklánějí k názoru, že šlo o nezodpovědného člověka s určitými psychopatickými rysy

komunistický režim a jeho bezpečnostní aparát případu využil k ostrému postupu proti soukromým rolníkům a odpůrcům kolektivizace…

zvenčí, ale aby občané neprchali do svobodného světa












ostře to kontrastovalo

s tím, jak československá média opěvovala krásy života v novém zřízení…

zatčen bývalý ministr zahraničí Vladimír Clementis
Václav Kopecký nařkl Otu Šlinga,

Marii Švermovou a další komunisty z protistátní činnosti…

za války. Lidi si mezi sebou jen šeptali, neminul snad

ani týden, aby nebyl někdo zatčen. Nejhorší dny byly čtvrtek a pátek (mám dojem, že každý čtvrtek zasedal ÚV), a když večer zazvonil zvonek u dveří, každý zbledl. Nestraníci si teď trochu oddechli, zatýkání se soustředilo většinou na členy strany. Množily se sebevraždy, některé dosti záhadné, jiné zcela jasné. Když do bytu jednoho z významných činitelů vstoupili dva soudruzi v civilu, ani nečekal, co mu řeknou, vyšel druhými dveřmi z pokoje, vzal revolver a zastřelil se. Později se říkalo, že ho vůbec nepřišli zatknout, ale jen se na něco zeptat. Nebo že by si k němu jen zaskočili na sklenici piva - kdoví?

na tehdejší atmosféru vzpomíná manželka později popraveného náměstka ministra zahraničního obchodu Rudolfa Margolia ve svých pamětech „Na vlastní kůži“

Heda Margoliová-Kovályová

generální tajemník KSČ a náměstek předsedy vlády Rudolf Slánský
Slánský byl

s rodinou na návštěvě u předsedy vlády Zápotockého, který ho zdržoval, zatímco dům Slánského obsadila zatýkací četa a když se Slánský vrátil po půlnoci domů, byl zatčen…
…příklad soudružských vztahů, které musejí jít stranou, jde-li o bezpečnost státu…

politických procesů
možná je dnes těžké pochopit, jak je možné, že

se tito lidé přiznávali k těžkým zločinům, k věcem, které nikdy neudělali…

určitý klíč nabízí svědectví jednoho z odsouzených, katolického intelektuála, nakladatele a spisovatele Bedřicha Fučíka, který se to snažil vysvětlit historiku Karlovi Bartoškovi
 

na to, že vás seřvou, když nezvednete před bachařem čapku,

na tohle všechno člověk zapomíná. Ale na co nezapomenu a co je nejhroznější a co ze mne nikdy nevyjde – že jsou z vás najednou dva lidé. Nedávno jsem o tom mluvil na jedné schůzce. Špatně. To se dá jenom napsat. Dva lidé. Já, číslo jedna, jaký jsem vždycky byl, a já, číslo dvě, který tomu prvnímu říká: „Ty jsi zločinec, tys proved to a to...“
A on se brání. A vedou dialog, ti dva ve mně, je to úplné rozestoupení osobnosti a jeden druhého pořád pokořuje: „Vždyť ty nemluvíš pravdu! Vždyť to není pravda!“ A ten druhý říká: „Jo, je to pravda, já jsem to podepsal, já jsem to…“ Tak tohle je asi to nejstrašnější. Ano, tento pocit rozestoupení člověka jsem měl už u soudu. Něco jsem řekl - mluvil jsem tam velmi málo - a hned se ve mně ozývalo: „Co to říkáš? Proč se nevzepřeš? Vždyť TY přece víš, kde je pravda!“
Nedovedl jsem se ubránit tomu, co do mě cpali, psychicky ani fyzicky. Podlehl jsem. Už jsem vám říkal o chvíli, kdy jsem se vnitřně vzdal. Potom jsem už NE-BYL. Psaní třetího protokolu bylo hladké, přestože jsem při něm nejvíc zkusil, a tedy jsem se ještě asi o něco pokoušel. Toto NE-BYTÍ pokládám za největší ponížení, pokřivení člověka, rozbití člověka. Pro sebe sama! Ne že oni mě do toho dostali, nýbrž že já jsem sám sebe obžalovával věda, že to není pravda!

spjatí s katolickou církví, s Československou stranou lidovou a s někdejší

stranou agrární

toto „spiklenecké centrum“ bylo nazváno Zelená internacionála
šlo o údajné protistátní spiknutí, které měli řídit agenti amerického imperialismu

jeden rozsudek smrti – Josef Kepka

básník Josef Kostohryz - doživotí
dramatik, básník a spisovatel Václav Renč – 25 let žaláře

13. června 1952
do čela této „protistátní skupiny“ byl postaven kněz Oto

Mádr

odsouzena byla bývalá profesorka filozofické fakulty Univerzity Karlovy Růžena Vacková – jedna z nejúžasnějších katolických intelektuálek, na niž její spoluvězeňkyně a samozřejmě i přátelé a kolegové vzpomínají s velikou láskou a obdivem…

agitace

vstoupit do JZD, po jejich nesplnění byli tito lidé tvrdě

perzekuováni

k nejpřísnějším opatřením patřilo nucené vystěhování ze statku, kde rodiny sídlily někdy i po staletí…
časté bylo také umisťování do táborů nucených prací pod jakýmikoli záminkami
 
 

s László Rajkem v Maďarsku a dalšími monstrprocesy byl Noel Field,

údajný americký špion (ve skutečnosti špion sovětský)

na něm byla postavena celá vymyšlená „spiklenecká síť“

mnozí popraveni za věci, které neudělali - i když udělali

mnohé, za co souzeni být měli…

svou roli jistě sehrál židovský původ Slánského – naprostá většina mužů, kteří stanuli před soudem, byli Židé…
jedenáct ze čtrnácti obžalovaných bylo oběšeno
jeden z odsouzených, Artur London, napsal posléze knihu „Doznání“

tu a tam
tak jak zněl příkaz dne
nepozorovaně se rozkládat
poslední

zbytky minulosti se vytrácely
 
Staré závazky beztak už mrtvé z nich tiše padaly
v tom malomocenství zhoubnějším než lepra tropická
neboť slyšet bez uší, dýchat bez nosu, hovořit bez jazyka
nebylo nikdy ani tak zlé ani tak nemožné jak tento stav
obnaženosti naveskrz, kdy se od nich trhaly celé věky
Přátelství přecházela, krajiny samý škrt
nezadržitelně se smazávaly
Až najednou jim bylo řečeno, že neměli dětství
že nikdy nebyli mladí, že nikdy nezestárnou

úryvek z básně Jana Zahradníčka „Znamení moci“

března 1953 umírá v Praze K. Gottwald

se stal Viliam Široký

reforma důsledek krize hospodářského systému režimu částka 300 korun se měnila

v poměru 5:1 další peníze a vklady v poměru 50:1 v praxi to znamenalo, že drtivá většina obyvatel přišla o úspory

vystoupení prezidenta Zápotockého

postupně se vytvořil tisícihlavý dav protestujících, stále sílil

a vydal se do ulic města

„Chceme svobodné volby, chceme novou vládu! Chceme své peníze“

zásah – ozbrojené jednotky bezpečnosti, pohraniční stráže, armádní posily i Lidové milice

650 lidí bylo zatčeno
ve 14 procesech 331 odsouzeno

ke stávce části osazenstva Leninových závodů, která se postupně rozrostla

v demonstraci a pokus o puč. Reakční sebranka, podporovaná plzeňskou buržoazií, kolísavými živly z Leninových závodů a jednotlivci z ostatních plzeňských závodů i bývalými kočovníky ze čtvrti „Cikánka“, ovládala několik hodin město, obsadila a zdemolovala budovu MNV, krajský soud a některé další veřejné budovy, páchala násilnosti na členech a funkcionářích KSČ, příslušnících Lidovým milic, pionýrech a poctivých bezpartijních, kteří odmítali opustit pracoviště nebo se pokoušeli rozmluvit demonstrantům jejich počínání.
Demonstranti mluvili asi 10 minut do městského rozhlasu, vyházeli z oken obrazy a busty soudruha Gottwalda, Zápotockého, Lenina, Stalina, roztrhali a pošlapali sovětský státní prapor, vyvěsili na radnici velký obraz Beneše, spálili trestní spisy u soudu, odebrali auto bezpečnostním orgánům a páchali další násilnosti, přičemž zranili mnoho lidí a způsobili věcné škody. Demonstrace byla likvidována teprve v pozdních odpoledních hodinách ostrým zásahem ze strany Lidovým milicí, které byly poslány z pražských závodů, a přisunutým vojskem ministerstva vnitra.

Maďarsko zareagovaly benevolentně, místní komunisté propouštěli nevinné z vězení


v Československu to tak

nadějné nebylo

s bývalými vysokými funkcionáři Komunistické strany Slovenska

na lavici obžalovaných zasedli

Gustáv Husák, Ivan Horváth, Ladislav Holdoš, Daniel Okály a Ladislav Novomeský

v Praze městský soud 15. srpna odsoudil k vysokým trestům – od dvanácti do osmnácti let - dvanáct slovenských katolíků z lékařských kruhů…

listopadu 1954 přinesla první přímou reportáž, přenos z manifestace na Staroměstském

náměstí

23. listopadu bylo v Praze slavnostně otevřeno Muzeum Klementa Gottwalda

kteří vyznávali jiný životní styl než účastníci socialistického budování nebo

nadšení členové ČSM

nosili delší vlasy, holdovali americké taneční hudbě, swingu a později rokenrolu, a při zábavách tančili „výstřední“ tance…

Ilustrace Jaroslava Maláka ke knize R. Krátkého „Pásek“

„Pásek“ s ilustracemi Jaroslava Maláka

člověk svým vlivem docílil u různých živočichů nestejných výsledků. Je

známá věc, že pes například stykem s člověkem velice získal důvtipu, zato osel že zkrocením velice ztratil. Tato skutečnost vede patrně páska k tomu, aby byl ve styku s člověkem obezřelý a nedal na sebe pokud možno v žádném směru působit. Nicméně pásky je třeba hubit!

Uvědomme si, že sebepoznání je jenom cesta k nápravě. Aby byla cesta úspěšná a dovedla ke zdárnému konci, je třeba pásky hubit, protože páskovství je vřed na naší mládeži. Je třeba je poznávat v celé tuposti, klackovitosti a zabedněnosti. Páskovství, jež vykrystalizovalo v zločiny, obžalovává všechny, kteří odbyli páskovství mávnutím ruky. Je třeba pásky hubit – pravím vám – a potírat a někdy i lovit. Pročež: Lovu zdar!

těžko přitom nevzpomenout na prózy Josefa Škvoreckého o zakázané hudbě za nacismu, i na případ Plastic People za normalizace…

novin nebo do novin kterékoliv země sovětského bloku dnes nabízí

pohled až skoro komický – nejhorší děs už trochu vyvanul a zůstává zkarikovaná stránka ideologického blábolu…

1950-4