Разделы презентаций
- Разное
- Английский язык
- Астрономия
- Алгебра
- Биология
- География
- Геометрия
- Детские презентации
- Информатика
- История
- Литература
- Математика
- Медицина
- Менеджмент
- Музыка
- МХК
- Немецкий язык
- ОБЖ
- Обществознание
- Окружающий мир
- Педагогика
- Русский язык
- Технология
- Физика
- Философия
- Химия
- Шаблоны, картинки для презентаций
- Экология
- Экономика
- Юриспруденция
Politologie
Содержание
- 1. Politologie
- 2. LiteraturaPovinná literatura: A. Heywood: PolitologieDoporučená: Cabada, Kubát:
- 3. InformaceDeníky: jaké máme?Zajímavé a kvalitní internetové:Aktualne.cz, tyden.cz,
- 4. Co je politika?Dvě základní definice1. Boj o
- 5. 3 dimenze politikyPolity – normativní a institucionální
- 6. StátOrganizovaná společnost n. společnost s ústavouHranice a
- 7. StátFormy státu - republika
- 8. Politický režim
- 9. Forma vlády – politický režimUrčuje vnitřní uspořádání
- 10. Politický režim II.Základní rozdělení politických režimů naDemokratickéHybridní
- 11. Politický režim III.Důležitým definičním znakem režimu je:Způsob
- 12. Nedemokratické pol. režimyAutoritářské – Polsko, Maďarsko v
- 13. Totalitní režim - BRZEZINSKIOficiální ideologie, zasahující do
- 14. Demokratické politické režimy3 základní typy:Parlamentní režim (parlamentní
- 15. Parlamentní režimPřevládá ve světěZaložen na převaze zákonodárné
- 16. Parlamentní režim II.Funkce hlavy státu je oddělena
- 17. Parlamentní režim III. Skutečná exekutivní moc v
- 18. P.R. IV.Parlament důvěru vysloví n. taky ne
- 19. Prezidentský režimVzorem jsou USAZaložený na důsledném oddělení
- 20. Prezidentský režim II.Prezident je tak hlavou státu
- 21. Prezidentský režim III.Systém brzd a protivah -
- 22. Prezidentský režim IV.Díky většinovému volebnímu systému a
- 23. Dělení prezidentského režimuSeveroamerický – bipartismus a stabilníJihoamerický
- 24. Poloprezidentský systémTento systém vytvořil prezident Francouzské republiky
- 25. Poloprezidentský systém II.Mezi prezidentem a premiérem (vládouú
- 26. Poloprezidentský režim III.Prezident není parlamentu odpovědný, ale
- 27. Švýcarský režimHistoricky unikátníOstatní vycházejí z dělby moci
- 28. ŠS II.Švýcarsko je také stát přímé demokracie
- 29. ŠS III.Magická formuleVlády se vždy účastní 4
- 30. Švýcarsko IV.Vláda – Federální rada - je
- 31. Švýcarsko V.Tato „magická formule“ existuje od konce
- 32. Politické strany
- 33. Politické strany Politická strana – organizovaná skupina
- 34. Atributy strany – členové
- 35. Cíle politických stranPolitické strany zprostředkovávají vztah mezi
- 36. Každá politická strana má:Program – dlouhodobý –
- 37. Politická strana a zájmová skupinaStrana – zisk
- 38. Politické strany a ideologieZákladní rozdělení stran?Pravicové (charakteristika)LevicovéStředovéPopř.
- 39. Слайд 39
- 40. Слайд 40
- 41. Слайд 41
- 42. Politické strany a politický systémSystémové strany –
- 43. Mimosystémové stranyNejsme jako oniHluboká nedůvěra k stávajícímu systémuNejsme politici, makáme.Nevolte politiky, volte Borise.
- 44. Strany a jejich velikostJak se pozná „velká
- 45. Politická strana a vliv I velká strana může
- 46. Politická strana a vliv II.Pantová strana – strana
- 47. Politická strana a vliv III.Koaliční potenciál ale existuje
- 48. Politické strany historickyPrvním typem stran byly s.
- 49. P. S. historicky II.Tento typ strany korespondoval
- 50. Masová stranaDaňový census byl postupně snižován až
- 51. Strana pro všechnyCatch all partyZejména po r.
- 52. IV. typ strany – strana karteluNěkteré politologické
- 53. V. Business PartyČesky: strana - obchodní firmaTeoretický
- 54. Předpoklad:Tento typ stran bude vyskytovat především v
- 55. To ale už dnes neplatí – viz vítězné tažení Donalda Trumpa
- 56. Neexistuje jasné ideologické ukotvení.Politika je obchod. Strany
- 57. Klíčová je osobnost lídra (a také soukromé
- 58. Strana jsem já, svěřil se Babiš britskému
- 59. Znaky1. klíčová role lídra (otec zakladatel –
- 60. 5. Profesionální řízení, klíčová role marketingu a
- 61. Kdo je zrodil?Na druhé straně tento typ
- 62. Nízká politická kultura (Parlament jako žvanírna) a
- 63. Politické ideologieHURÁ!!!
- 64. Definice ideologieSoubor obecných názorů a hodnotových postojů
- 65. Věk ideologií Ideologie se rodí se vznikem moderní
- 66. Klasické politické ideologieLiberalismus – los liberales –
- 67. LiberalismusZákladní hodnoty:Svoboda (zejména jednotlivců – politická i
- 68. Stručný vývoj liberalismuZrodil se v Anglii1. etapa
- 69. Konzervativizmus Hodnoty:Tradice - použít, co se osvědčiloŘád –
- 70. Historický vývojZrod v Anglii (jako celá moderní
- 71. SocialismusHl. hodnota solidarita a rovnostObhajoba zájmů dělníkůSociální
- 72. Stručná historie 1.Utopičtí socialisté – přelom 18.
- 73. Stručná historie 2 Revize Marxe – i kapitalismus
- 74. Nové ideologieEnviromentalismusFeminismusIslámský fundamentalismusNacionalismusEuroskeptismus
- 75. Český politický systémJaký typ režimu?Parlamentní demokracie, založená
- 76. ČPS II.Moc je rozdělena na:Exekutivu – moc
- 77. Vývoj českého polt. systému17. listopad 89 –
- 78. Historie II.1992-1996 – první vláda Václava Klause
- 79. Historie III.Červen 1998 – vítězí ČSSD –
- 80. Stranický systémPravice, levice, středParlamentní a neparlamentní stranySystémové
- 81. SS v ČRPraviceODSKDU-ČSLOstatní (US-DEU, SNK-ED, Konzervativní strana)?Zelení?Odumřelé – ODA, KDS, DEU
- 82. ODSVznikla v roce 1991 jako nástupnická organizace
- 83. ODS II.Václav Klaus proto založil liberálně konzervativní
- 84. KDU-ČSLNejstarší česká kontinuálně existující pravicová stranaZrod 1918,
- 85. KDU II.ČSL existovala i v době komunismu
- 86. 5. stranaV české politice existuje skupina cca
- 87. ČSSDJediná nekomunistická soc. dem.ve východním bloku (spolu
- 88. KSČMJedna z mála nereformovaných státostran?antisystémová?Velká část jejích
- 89. KSČM II.Zrod 1921 ze sociální demokracie pod
- 90. KSČM III.Popravovali i vlastní členy, včetně gen.
- 91. Parlament ČRDvoukomorový – bikamerálníDolní komora – Poslanecká
- 92. Systém poměrného zastoupeníJsou voleny strany, ne osobnostiStrany
- 93. Většinový volební systémMalé, jednomandátové obvodyKandidují především osobnosti
- 94. Слайд 94
- 95. Скачать презентанцию
LiteraturaPovinná literatura: A. Heywood: PolitologieDoporučená: Cabada, Kubát: Úvod do studia politické vědyMachiavelli: VladařJistě, pane ministře!Jistě pane premiére!Kancelář Blaník (stream.cz)
Слайды и текст этой презентации
Слайд 2Literatura
Povinná literatura:
A. Heywood: Politologie
Doporučená:
Cabada, Kubát: Úvod do studia
politické vědy
Слайд 3Informace
Deníky: jaké máme?
Zajímavé a kvalitní internetové:
Aktualne.cz, tyden.cz, ihned.cz, idnes.cz, novinky.cz
Psané
časopisy: Respekt, Týden, Ekonom,
Odborné časopisy:
Politologie: Politologický časopis, Politologická revue,
AuspicieMezinárodní vztahy: Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika
Слайд 4Co je politika?
Dvě základní definice
1. Boj o moc
2. Správa veřejných
záležitostí
A také řízení společnosti
Co je to moc?
Schopnost vynutit si splnění
své vůle i přes případný odpor Moc je nedílnou součástí politiky, neměla by ale být jejím samoúčelem (viz Machiavelli)
Слайд 53 dimenze politiky
Polity – normativní a institucionální rámec politiky –
normy, podle kterých se řídí politické procesy (Ústava, volební zákon),
pravidla hryPolitics – konflikt – boj o moc, „proces utváření politické vůle“, „boj o koryta“
Policy – obsahová náplň politiky – dopravní politika, zemědělská politika – čeho konkrétně chce politika dosáhnout - politika jako správa věcí veřejných
Слайд 6Stát
Organizovaná společnost n. společnost s ústavou
Hranice a území
Obyvatelstvo
Právní řád
Právo vybírat
daně
Monopol na násilí – jen armáda a policie mohou používat
´donucení
Слайд 7Stát
Formy státu - republika
- monarchie
Podle členění: unitární – Česká rep.
stát regionů– Itálie, Španělsko
federace – Německo
konfederace – de facto dva a více
států
Слайд 9Forma vlády – politický režim
Určuje vnitřní uspořádání státu, jeho institucí,
jejich vzájemný vztah a mechanismy, kterými se v daném státním
útvaru uskutečňuje politika – výkon moci.Politický režim charakterizuje stát, míru svobody ve státě, politické tradice
Stanovuje pravidla politické hry – kodifikována zejména v ústavě a dalších tzv. politických normách
Слайд 10Politický režim II.
Základní rozdělení politických režimů na
Demokratické
Hybridní - polodemokratické
Nedemokratické –
s omezeným či nulovým podílem všech občanů účastnit se na
výkonu politické moci
Слайд 11Politický režim III.
Důležitým definičním znakem režimu je:
Způsob dělení moci ve
státě mezi mocí výkonnou a zákonodárnou a jejich dominance
Uspořádání vztahů,
resp. institucionální rozdělení a rozdělení pravomocí v rámci výkonné mociStranický systém – jeho podoba a fungování
Слайд 12Nedemokratické pol. režimy
Autoritářské – Polsko, Maďarsko v 80. letech, fašistická
Itálie, ČSSR v druhé pol. 60. let
Totalitní – SSSR, Československo
za StalinaPostotalitní autoritářské – Československo v normalizaci – jak se liší?
Zvláštní typ – vojenské diktatury – J. Amerika
Důležité dělení – zejména pro muslimský svět:
Světské - Irák
Teokratické - Irán
Слайд 13Totalitní režim - BRZEZINSKI
Oficiální ideologie, zasahující do všech oblastí života
Jedna
vládnoucí masová politická strana, založená na této ideologii
Vládní monopol ozbrojených
sil a policieVládní monopol nad masmédii
Systém policejního teroru a sledování
Centrálně řízená ekonomika
Слайд 14Demokratické politické režimy
3 základní typy:
Parlamentní režim (parlamentní demokracie)
Prezidentský režim
Poloprezidentský režim
speciální typ: Švýcarský režim (vláda konventu, direktoriální systém vlády)
Слайд 15Parlamentní režim
Převládá ve světě
Založen na převaze zákonodárné moci – parlamentu
– ve státě a na nedokonalém dělení moci – zejména
zákonodárné a výkonné3 základní znaky
Výkonná moc, resp. zejména vláda má významný podíl na zákonodárství – předkládá zákony
Vláda je přímo odpovědná parlamentu
Hlava státu může za určitých okolností PARLAMENT rozpustit
Слайд 16Parlamentní režim II.
Funkce hlavy státu je oddělena od funkce šéfa
vlády (premiér n. kancléř)
Hlava státu (prezident n. monarcha) není aktivním
účastníkem procesu rozhodování – nepodílí se na „normální“ politice výkonné moci Zasahuje jen v případě krizí – rozpuštění parlamentu, popř. napětí – pak jako arbitr
Role především formální a reprezentativní (reprezentace státu navenek, uzavírání mez. smluv apod.)
Jmenuje sice šéfa vlády a na jeho návrh ministry, jde ale o formální akt, který musí posvětit parlament
Слайд 17Parlamentní režim III.
Skutečná exekutivní moc v rukou premiéra (kancléře)
a vlády
Různé podskupiny podle dominantní n. relativně rovnocenné role premiéra
a ministrů (britský premiér, německý kancléř – silné postavení)Vláda je za výkon své moci plně odpovědná parlamentu (na rozdíl od hlavy státu)
Po svém jmenování musí žádat parlament, popř. jeho komoru o důvěru – předloží programové prohlášení
Слайд 18P.R. IV.
Parlament důvěru vysloví n. taky ne – vláda pak
musí podat demisi
Vláda je tak závislá na parlamentu
Svou moc si
ale zajišťuje prostřednictvím politických stran, jejichž poslanci parlament tvoří (vedení stran tvoří vládu) Silnější role premiéra a vlády u bipartijních systémů – Británie – premiér nadřízený ministrů i poslanců
Слайд 19Prezidentský režim
Vzorem jsou USA
Založený na důsledném oddělení mocí ve státě
– především výkonné a zákonodárné
Veškerá výkonná moc je soustředěna v
rukou prezidenta – ten má stejnou legitimitu jako parlament – je volen přímoNeexistuje vláda jako kolektivně rozhodující orgán premiéra a ministrů
Vláda je oficiálně jen sborem úředníků, které si vybírá prezident pro správu jednotlivých oblastí
Слайд 20Prezidentský režim II.
Prezident je tak hlavou státu i šéfem vlády
Ani
on, ani jeho podřízení nejsou politicky odpovědní parlamentu
Parlament nemůže prezidenta
ani jeho sekretáře – tj. ministry – odvolatNaopak prezident nemůže parlament ani svolat, ani rozpustit a on sám nemá právo zákonodárné iniciativy
Слайд 21Prezidentský režim III.
Systém brzd a protivah - checks and balances
– vzájemné vyvažování a omezování moci výkonné, zákonodárné a soudní
Prezident
tak nemůže navrhovat zákony, ale může je vetovat – přehlasování 2/3 v obou komoráchJinak systém funguje, má-li prezidentova strana většinu i v Kongresu – spolupráce mocí – nebo ne
Také soudní moc má v některých případech politický význam – nejvyšší soud
Слайд 22Prezidentský režim IV.
Díky většinovému volebnímu systému a tradici zde existuje
mnohem slabšími vazbami mezi politickou stranou a jejím senátorem či
poslancem – často hlasují jinak, napříč spektrem – to umožňuje prezidentovu vládu, i když většinu v Kongresu nemá
Слайд 23Dělení prezidentského režimu
Severoamerický – bipartismus a stabilní
Jihoamerický – multipartismus a
nestabilní, častém změny, dříve vojenské junty – významná role armády
Ruský
– skrytý, neformální – existuje sice vláda s premiérem a prezident, ale skutečně vládne jen prezident – spíše autokratický systém – „volební monarchie“ – omezená demokracie, omezená soutěž
Слайд 24Poloprezidentský systém
Tento systém vytvořil prezident Francouzské republiky Charles de Gaulle
v roce 1958 – V. republika
Francie byla tradičně parlamentní demokracie
– Ch. de Gaulle chtěl ale větší pravomoci pro hlavu státu – pro sebeZákladem výkonné moci je přímo volený prezident
O výkonnou moc se ale dělí s premiérem a vládou – ta je opět odpovědná parlamentu
Prezident má kompetence především v tzv. silových oblastech – zahraniční politika, obrana apod.
Слайд 25Poloprezidentský systém II.
Mezi prezidentem a premiérem (vládouú ale může docházet
ke sporům o to, kdo má mít navrch.
2 modely soužití
– prezident i předseda vlády jsou ze stejné politické strany – pak má navrch prezident, který má na své straně i parlament
Prezident je z jiné politické strany než premiér – slabší pozice prezidenta (jeho strana je v opozici)– navrch má premiér – kohabitace – nucené soužití
Слайд 26Poloprezidentský režim III.
Prezident není parlamentu odpovědný, ale může jej rozpustit
– plus pro prezidenta
Moc výkonná, prezident, resp. vláda má silnější
postavení v rámci státní moci – významné místo v procesu tvorby zákonů – vládní předloha má vždy přednost
Tvorba práva rozdělena na
– parlamentem schvalovanou tvorbu legislativy
- oblast reglementační – vládní (min. vyhlášky)
Слайд 27Švýcarský režim
Historicky unikátní
Ostatní vycházejí z dělby moci ve státě –
Mo.
Švýcarský systém naopak vychází ze zásady jednolitosti moci, ztělesněnou parlamentem
Parlament
je jediný nositel státní moci a uplatňuje jak své zákonodárné, tak i výkonné pravomociVláda je vlastně parlamentním výborem, který řeší „každodenní“ agendu
Слайд 28ŠS II.
Švýcarsko je také stát přímé demokracie
3 typy –
referenda o politických a správních
otázkách- lidové zákonodárné iniciativy
- lidová suspensivní veta – co
parlament schválil, může lid odmítnout
Zastupitelská demokracie hraje druhé housle – teoretikem přímé demokracie byl Ženevan J.J. Rousseau
Слайд 29ŠS III.
Magická formule
Vlády se vždy účastní 4 strany - radikální
demokraté, sociální demokraté, křesťanští demokraté a lidovci – populisté; 3
mají po dvou, nejslabší strana 1 křesloVždy mají zastoupení 3 největší kantony – Curych, Basilej, Vaud – vždy ministři odtud
Alespoň 2 ministři musí reprezentovat jazykové menšiny – Italy a Retoromány
Skladba ministrů musí být vyvážená podle náboženství
Слайд 30Švýcarsko IV.
Vláda – Federální rada - je 7 členná
De iure
má charakter parlamentního výboru – ne hlavy exekutivy - zdůraznění
dominance parlamentuNeexistuje proto vyjadřování důvěry – vláda ve stejném složení působí po celou dobu mandátu
V čele stojí prezident – ten ale není ani předsedou vlády – neřídí její činnost, ani hlavou státu
Pouze předsedající jednání vlády – mění se každý rok
Hlavou státu je kolektivně celá vláda
Слайд 31Švýcarsko V.
Tato „magická formule“ existuje od konce 50. let
Ránu jí
zasadilo vítězství dosud méně významné a populistické lidové strany na
počátku 21. století – změna poměru stran, konflikt mezi stranami a otazník do budoucnaPřesto – chybí dělba moci, přímá demokracie a bezkonfliktní konsensuální systém politiky
Pouze a jen ve Švýcarsku - vyvíjí se od pol.13. st.
Слайд 33Politické strany
Politická strana – organizovaná skupina lidí, jejímž cílem
je získat politickou moc (na úrovni státu, regionu či obce)
Italský
politolog Giovanni Sartori: „Strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů.“ 
Слайд 34Atributy strany – členové
- organizační struktura (orgány)
- stanovy- ideová profilace – ideologie
- program na jejím základě
(uznání státem, resp. Ministerstvem vnitra – přípravný výbor, alespoň 3 lidé)
Слайд 35Cíle politických stran
Politické strany zprostředkovávají vztah mezi státem a jeho
občany a umožňují občanům se podílet na moci
Jejich prostřednictvím se
integrují různé individuální a skupinové názory, které strany zapracovávají do volebních programůVoliči pak rozhodují o společenských priroitách podporou programů konkrétních stran
Podporují sociální integraci a stabilitu politického systému
Слайд 36Každá politická strana má:
Program – dlouhodobý – krátkodobý – volební
Zpravidla
– ideologii – souhrnný, zjednodušený názor na svět a politiku
– hodnoty stranyČleny
Organizační strukturu – zpravidla podle administrativního rozdělení státud
Слайд 37Politická strana a zájmová skupina
Strana – zisk moci
Zájmová skupina –
nátlak na politickou moc – prosazení svých skupinových zájmů prostřednictvím
moci nebo za její pomoci
Слайд 38Politické strany a ideologie
Základní rozdělení stran?
Pravicové (charakteristika)
Levicové
Středové
Popř. nezařaditelné – včetně
populistů – HZDS
Teorie přímky, teorie kruhu
Strany v daném státě tvoří
tzv. stranické spektrum – právě podle ideologického, resp. pravolevého rozdělení
Слайд 42Politické strany a politický systém
Systémové strany – takové, které uznávají
daný politický režim a nastavená pravidla hry (svobodná soutěž politických
stran, respekt k hodnotám demokracie – mimo jiné i respekt k názoru menšiny, který se zítra může stát názorem většiny)Antisystémové (Nesystémové) strany – takové, které usilují nejen o zisk politické moci v rámci daného režimu, ale i o jeho destrukci a náhradu (v komunistický nebo fašistický)
„Ne Masaryk, ale Lenin.“
Слайд 43Mimosystémové strany
Nejsme jako oni
Hluboká nedůvěra k stávajícímu systému
Nejsme politici, makáme.
Nevolte
politiky, volte Borise.
Слайд 44Strany a jejich velikost
Jak se pozná „velká strana“?
Několik kritérií
Podle velikosti
členské základny – KDU-ČSL
Podle počtu získaných hlasů ve volbách do
Parlamentu, resp. Dolní komory – strany parlamentní a mimoparlamentníPodle politického vlivu
Слайд 45Politická strana a vliv
I velká strana může mít relativně malý
vliv – opoziční strana po prohraných volbách – ČSSD (vláda,
prezident)I malá strana může mít velký politický vliv – KDU-ČSL
Kritériem je zjm. „koaliční potenciál“ – schopnost strany vstupovat do vládních koalic – typ tzv. pantové strany
Слайд 46Politická strana a vliv II.
Pantová strana
– strana s největším koaličním
potenciálem. Zpravidla středová strana, která má styčné programové a ideové
cíle se stranami nalevo i napravo od středu. Může tedy vstoupit do pravostředové i levostředové vlády. Naopak jasně levicové či pravicové strany mají omezený koaliční potenciál – ODS, ČSSD
Слайд 47Politická strana a vliv III.
Koaliční potenciál ale existuje jen u stran
systémových, u kterých se počítá – v multipartijním systému –
že se budou podílet na vládě.Strana protestu
U nesystémových stran, u kterých vládnutí nepadá v úvahu, existuje vyděračský potenciál
do jaké míry musí systémové strany usilovat o přízeň a hlasy nesystémové strany pro naplnění svých cílů
Слайд 48Politické strany historicky
Prvním typem stran byly s. honorační – Max.
Weber – n. s. elit – málo početné, složené především
z členů společenské elity, kteří se v parlamentu či mimo něj sdružovali podle podobných názorů či zájmů – liberálové a konzervativci v Anglii – zájmy zemědělských vlastníků versus exportujících podnikatelů
Слайд 49P. S. historicky II.
Tento typ strany korespondoval s nástupem volebního
práva a možností volit si své zástupce na přelomu 18.
a 19. století, ale jen pro nejbohatší a nejvlivnější část společnostiVýkon volebního práva byl omezen výší daňového odvodu státu
Dalším vývojovým typem byla masová strana
Слайд 50Masová strana
Daňový census byl postupně snižován až k prosazení všeobecného
volebního práva
S tímto trendem souvisí nástup masových politických stran, které
integrovaly desítky tisíc členů, a to podle skupinových, resp. třídních zájmů na základě ideologického klíčeSociální demokracie, křesťanské strany atp.
Hájí zájmy jednotlivých sociálních skupin – dělníků, zemědělců, liberálů, popř. v kombinaci s národnostním přístupem
Слайд 51Strana pro všechny
Catch all party
Zejména po r. 1945 dochází k
postupnému stírání radikálních rozdílů mezi dosavadními sociálními třídami
Vytváří se nový
typ strany přijatelné pro všechny, resp. téměř pro všechny skupinyHlavní snahou stran je získat voliče ve středu – ne na ideologické, ale programové bázi – lepší řešení konkrétních problémů
Přesto ale ideologické zakotvení stran nezmizelo – role ideologie jen oslabila
Слайд 52IV. typ strany – strana kartelu
Některé politologické teorie počítají ještě
se 4. typem stran – kartelu
Existuje stále ještě větší provázanost
mezi státem a politickými stranamiTy jsou dnes placeny nikoliv z peněz svých členů jako dřív, ale především ze státního rozpočtu – existuje kartel mezi státem a stranami
Klesá také počet členů stran
Ty se snaží ve větší míře chovat se pragmaticky – důležitější je držet si vliv na chod státu než program či ideologie
Слайд 53V. Business Party
Česky: strana - obchodní firma
Teoretický popis vznikl v
roce 1999 – článek Johnathana Hopkina a Cateriny Paolucciové The
business firm model of party organization: cases from Spain and Italy
Слайд 54Předpoklad:Tento typ stran bude vyskytovat především v zemích s malou či
přerušovanou tradicí demokratického politického systému nebo ve státech, které prošly radikální
proměnou demokratického režimu - příklad španělského Unión de Centro Democrático (UCD) a italské Forza Italia (FI) – Berlusconi (italský televizní magnát – nepokryté propojení velkého businesu, světa médií a politiky.
Слайд 56Neexistuje jasné ideologické ukotvení.
Politika je obchod. Strany nabízí produkt (volební
program, resp. sama sebe), který je navíc sestaven na základě
marketingového průzkumu trhu – co voliči chtějí slyšet. Produkt je spolu se svými nositeli – politiky – nabízen jako standardní výrobek – reklama, promoakce apod. Není tak moc důležité, co v něm je. http://video.aktualne.cz/dvtv/desi-me-ze-se-kancelar-blanik-politikum-libi-rika-scenarista/r~c9c4d61af59411e597bc002590604f2e/
Слайд 57Klíčová je osobnost lídra (a také soukromé zdroje k financování).
Ten
svým zaměstnancům – politikům – nabídne dobře placené posty v
politice za bezvýhradnou podporu. Politická strana nestojí na programu nebo idejích, ale na silném vůdci.Ten ji řídí, financuje – investuje a chce z ní, resp. jejího politického vlivu mít ekonomický profit.
Слайд 58Strana jsem já, svěřil se Babiš britskému novináři. Strana je
spojena s mou osobou.
http://zpravy.idnes.cz/strana-jsem-ja-babis-financial-times-dbo-/domaci.aspx?c=A160219_210739_domaci_ane
Strana není společenstvím lidí, kterým jde o
stejnou věc. Je to skupina „zaměstnanců, kteří plní zadání svého šéfa (jinak vyhazov)U nás Věci veřejné a podnikatel Vít Bárta (bezpečnostní agentura ABS – vnitro)
Andrej Babiš – ANO
Слайд 59Znaky
1. klíčová role lídra (otec zakladatel – vlastník)
2. centralizace moci
v jeho rukou – centralizované řízení jako ve firmě („Stát
jako firma.“3. malá a nedůležitá členská základna, kterou lze libovolně manipulovat
4. „flexibilní“ ideologická a především programová východiska (ale pozor – nízká identifikace voličů a vysoká volatilita – nestabilní voličské jádro)
Слайд 605. Profesionální řízení, klíčová role marketingu a reklamy, PR poradců
apod.
Výhody – zisk pro majitele a podíl pro jeho „spolupracovníky.“
Nebo
ochrana zájmů majitele (vliv na legislativu, imunita apod.)
Слайд 61Kdo je zrodil?
Na druhé straně tento typ strany „nechaly zrodit“
tzv. tradiční strany (členská základna, program, ideologie, tradice).
Neschopností reflektovat témata,
která voliče skutečně trápíVysoká míra korupce
Politické kauzy (hrubost, neschopnost)
Слайд 62Nízká politická kultura (Parlament jako žvanírna) a z toho plynoucí
znechucení lidí z tradiční politiky a politických stran (Nejsme jako
oni – makáme)
Слайд 64Definice ideologie
Soubor obecných názorů a hodnotových postojů na svět, politiku
a člověka
Je to zjednodušený, jednostranný způsob vidění, který umožňuje složité
věci moderního světa vidět jednoduše
Слайд 65Věk ideologií
Ideologie se rodí se vznikem moderní společnosti – konec
18. a začátek 19. století, zejména v souvislosti s Francouzskou
revolucíJejich nástup se kryje s rozšiřováním volebního práva a nástupem mas (lidu) do politiky a politického rozhodování
Politici a vznikající politické strany využívají politickou ideologii k zmobilizování a myšlenkovému ovládnutí mas
Слайд 66Klasické politické ideologie
Liberalismus – los liberales – španělské protinapoleonské konstituční
hnutí
Libertas – svoboda
Skupina: obchodníci, podnikatelé, střední třída
Konzervativismus – conservare – zachovávat
Šlechta, velkostatkáři, venkov
Socialismus – societás – společnost - dělníci
Слайд 67Liberalismus
Základní hodnoty:
Svoboda (zejména jednotlivců – politická i ekonomická) – dělat
vše, co neohrožuje svobodu druhého a co zákon nezakazuje
Lidská a
občanská práva – rovnost před zákonem, spolčovací, shromažďovací atp.Odpovědnost za svůj osud, vázanost právem
Слайд 68Stručný vývoj liberalismu
Zrodil se v Anglii
1. etapa – politický -
John Lock – teorie smlouvy – Dvě pojednání o vládě
– dobýt politickou moc pro měšťanstvo proti šlechtě2. ekonomický – Adam Smith, J. Bentham – svoboda ekonomické činnosti, proti zásahůmn státu do ekonomiky, volná ruka trhu, nabídka, poptávka
3. sociální – J. S. Mill - jen trh nestačí, je třeba sociální korekce, aby nedošlo k revolucím
4. neoliberalismus – po 2. sv. válce – spojení liberálních ekonomických svobod (minimum státu, maximum trh)s konzervativními názory na společnost
Слайд 69Konzervativizmus
Hodnoty:
Tradice - použít, co se osvědčilo
Řád – zabránit chaosu moderní
doby
Tradiční instituce – panovník, církev, obec, rodina – zvláštní role
Každou
změnu je třeba velmi zvážit a zavádět ji pozvolna (feedback)Sociální koheze a křesťanské náboženství
Слайд 70Historický vývoj
Zrod v Anglii (jako celá moderní společnost)
Otec-zakladatel Edmund Burke
– Úvahy o revoluci ve Francii
Snaží se zabránit radikálním
změnám, souvisejícím s nástupem průmyslové revoluce – likvidace staré a nástup nové stratifikace společnosti (stavy, třídy – dělníci)Hájí zájmy tradičních institucí a majitelů půdy
Neokonzervativci – spojení s lib. ek. myšl.- R. Reagan. M. Thatcher, Bushové
Слайд 71Socialismus
Hl. hodnota solidarita a rovnost
Obhajoba zájmů dělníků
Sociální spravedlnost
Redistribuce bohatství tak,
aby na něm měly podíl všechny skupiny obyvatel
Dosažení moci i
pro neprivilegované vrstvy – bud revolucí nebo evolucí – rovné volební právo
Слайд 72Stručná historie 1.
Utopičtí socialisté – přelom 18. a 19. století
– Saint Simon, Fourier
40. léta 19. st. – první období
boje za práva dělníků – sociální a politická právaKarel Marx – Kapitál – je nutná revoluce
Karel Kautsky, E. Bernstein – evoluce – ovládnout parlament
Od Marxe marxisté a komunisté
Od Kutskeho sociální demokraté
Слайд 73Stručná historie 2
Revize Marxe – i kapitalismus se vyvíjí
Přitvrzení Marxových
myšlenek – Lenin – likvidace buržoazie jako třídy
Zásadní rozdíl –
Marx – revoluce povede k zániku státuLenin – stát je alfa a omega – klasická politika
Ještě surovější a dogmatičtější – J.V. Stalin
Komunistické hnutí v západní Evropě – eurokomunismus – pokojná cesta
Слайд 74Nové ideologie
Enviromentalismus
Feminismus
Islámský fundamentalismus
Nacionalismus
Euroskeptismus
Слайд 75Český politický systém
Jaký typ režimu?
Parlamentní demokracie, založená na svobodné soutěži
politických stran
Období demokracie – Rakousko-Uhersko – posledních 10 let před
VálkouVšeobecné volební právo pro muže 1905/1907
První ČSR, Třetí ČSR (1945-1948), ČSFR a ČR po r. 1989 – cca 40, 43 let ve 20. století
60 let prožili Češi v totalitě a nesvobodě
Слайд 76ČPS II.
Moc je rozdělena na:
Exekutivu – moc výkonnou
– prezident,
vláda (premiér), st. zastupitelství
Legislativu – zákonodárnou – Parlament ČR
Moc soudní
– soustava obecných soudů a Ústavní soudJiné orgány – Nejvyšší kontrolní úřad, ochránce práv, ČNB
Слайд 77Vývoj českého polt. systému
17. listopad 89 – Národní třída –
Samet. Revoluce – moc získává opozice – OF
Červen 1990 –
první svobodné volby – OF, VPN – česko-slovenské spory, ekonomická transformaceČerven 1992 – 2. volby – ODS a HZDS – rozdělení ČSFR k 31.12. 1992
Od 1.1. 1993 samostatná Česká republika
Слайд 78Historie II.
1992-1996 – první vláda Václava Klause – ODS, KDU-ČSL
a ODA
1996-7 – druhá vláda V. Klause – ekonomická krize
– deprese – mínusový pokles HDP – velký podíl V. Havla a centrální banky na pádu vlády1998 – poloúřednický kabinet Josefa Tošovského (guvernér ČNB) – plus ODA a KDU-ČSL (Martin Bursík)
Слайд 79Historie III.
Červen 1998 – vítězí ČSSD – menšinová vláda Miloše
Zemana – ekonomická konsolidace 1998-2002
přijetí do NATO – březen 1999
2002-2004
– druhá vláda ČSSD – premiér V. Špidla, spolu s KDU-ČSL a Unií svobody záplavy 2002, přijetí do EU – květen 2004 ČSSD prohrává volby do Evr. parlamentu – demise vlády – premiérem S. Gross – rezignuje na poč. r. 2005 – poté vláda J. Paroubka
2006 – vítězí ODS – koalice se Zelenými a KDU-ČSL – premiér?
Слайд 80Stranický systém
Pravice, levice, střed
Parlamentní a neparlamentní strany
Systémové a nesystémové (KSČM)
Politická
strana je sice nedokonalá, ale nezbytná instituce moderní demokracie
Слайд 81SS v ČR
Pravice
ODS
KDU-ČSL
Ostatní (US-DEU, SNK-ED, Konzervativní strana)
?Zelení?
Odumřelé – ODA, KDS,
Слайд 82ODS
Vznikla v roce 1991 jako nástupnická organizace Občanského fóra (OF)
OF
– lídr tzv. Sametové revoluce v roce 1989
Původně opoziční občanské
hnutí proti komunistickému režimu pod vedením Václava Havla – „Strany jsou pro straníky, OF pro všechny“Ne, ne, ne, ne – jedině jedině strany – V.K.
Слайд 83ODS II.
Václav Klaus proto založil liberálně konzervativní ODS – vzorem
britská Konzervativní strana M. Thatcherové
Program radikální ekonomické transformace, včetně kupónové
privatizace – nepovedlo seProsinec 1997 – Sarajevský atentát – pokus části ODS – Zielenec, Pilip – svrhnout předsedu
Důraz na svobodu jednotlivce, zjm. ekonomickou, minimum státu, proti evropské integraci – ideologicky, národní zájem, proti občanské společnosti
V roce 2002 střídá V. Klause M. Topolánek
Слайд 84KDU-ČSL
Nejstarší česká kontinuálně existující pravicová strana
Zrod 1918, ale předchůdci ještě
dřív – křesťansko sociální strany v Rakousku (české a moravské)
Otec
zakladatel – Msgr. Jan Šrámek – předobraz všech lidovců – ať se děje, co se děje, ať volby vyhraje, kdo chce, my budeme ve vládě vždycky (KDU v opozici jen 98-02)
Слайд 85KDU II.
ČSL existovala i v době komunismu – z té
doby zdědila druhou největší členskou základnu – dříve přes 60
tis., dnes cca 43 tis.Její členská základna ale stárne a vymírá
Její významné postavení zajistil v polistopadové politice především její předseda Ing. Josef Lux
Strategie pravostředové, umírněné „klidné síly“
Křesťansko konzervativní strana se soc. cítěním
Слайд 865. strana
V české politice existuje skupina cca 6-10% voličů, kteří
jsou:
vysokoškolsky vzdělaní, nebo dobré vz.
Pravicoví, především liberálové
Žijí ve velkých městech
Mají
rádi modernitu a moderní živ. StylTi volili v l. 1990-1997 ODA, poté Unii svobody a po volbách v roce 2006 Zelené
Слайд 87ČSSD
Jediná nekomunistická soc. dem.ve východním bloku (spolu se Slováky)
Cca 17
500 členů
Nejstarší politická strana u nás – 1878 – 130
letNejvýznamnější postavou moderní soc. dem.
Miloš Zeman
Слайд 88KSČM
Jedna z mála nereformovaných státostran
?antisystémová?
Velká část jejích členů dodnes oslavuje
J.V. Stalina, Vítězný únor a Klementa Gottwalda
Má cca 83 OOO
členů – velký úbytek – ze 130 000 – převážně starší plus Mladí komunistéJediná strana, která má vlastní deník – Haló noviny
Слайд 89KSČM II.
Zrod 1921 ze sociální demokracie pod vlivem ruské KSSS
V
roce 1929 vnitrostranický puč – karlínští kluci v čele s
GottwaldemVe službách Kominterny – nejsou samostatnou stranou, ale jen prodlouženou rukou KSSS
V únoru 1948 se zmocnili vlády a vytvořili po SSSR nejhorší komunistický režim – 5000 mrtvých (popravených) a cca 280 000 vězňů
Слайд 90KSČM III.
Popravovali i vlastní členy, včetně gen. tajemníka Slánského
V 60.
letech – pokus o reformu – tzv.Pražské jaro v roce
1968 – v čele A. DubčekTo skončilo sovětskou invazí 21.8. 1968
Poté tzv. normalizace – 69-89 – G. Husák, M. Jakeš
Kom. Režim svržen v listopadu 89 – 17.11.
Слайд 91Parlament ČR
Dvoukomorový – bikamerální
Dolní komora – Poslanecká sněmovna – 200
poslanců
mandát na 4 roky – volena systémem poměrného zastoupení
Horní
komora - Senát – 81 senátorů – na 6 let – většinový volební systém
Слайд 92Systém poměrného zastoupení
Jsou voleny strany, ne osobnosti
Strany získávají poměrný počet
křesel v Poslanecké sněmovně podle svého volebního výsledku
Musí ale překročit
tzv. 5% kvórum – mít víc než 5% hlasůVelké, několikamandátové obvody – 14 (jako krajů), v každém samostatné kandidátky stran
Слайд 93Většinový volební systém
Malé, jednomandátové obvody
Kandidují především osobnosti za nějakou polt.
stranu nebo sami za sebe
Pravidlo – vítěz bere vše
Bud systém
jednokolové volby – stačí poměrné vítězství – třeba jen 23%Nebo systém dvou kol – do druhého kola postupují 2 kandidáti s nejlepším skóre
